Kategorie:Názory

Marketing Management Názory

Marketingové agentury jsou novým finančním poradenstvím

Nemáte zkušenosti, studujete nebo jste dlouho nezaměstnaní, vystudovali jste humanitní nebo nějaký vědecký obor? Myslím, že specialista online marketingu je pro vás tou správnou pozicí. Dříve tuto roli plnily méně solidní firmy z oboru finančního poradenství.

Číst více
Konference, školení, novinky Názory

Assessment centrum pro studenty SPŠ Prosek – Marketing Makers

Assessment centrum pro studenty SPŠ Prosek – Marketing Makers

Číst více
Názory

Klidně můžeš nevyhořet | Sibiřanka.cz

Klidně můžeš nevyhořet | Sibiřanka.cz

Číst více
Názory

Veletrh fiktivních firem v Příbrami – jak jsem porotcoval, v čem jsou dnešní studenti dobří a kde mají rezervy?

Veletrh fiktivních firem v Příbrami – jak jsem porotcoval, v čem jsou dnešní studenti dobří a kde mají rezervy?

Číst více
Názory

Česká pošta – za jak dlouho přijde obyčejný dopis?

Nedobrovolně jsem vytvořil případovou studii. Nechal jsem si poslat obyčejné psaní (“Dnes podáte, zítra dodáme”) a takto to dopadlo. 

  • Podání dopisu: Milín, Středočeský kraj, okres Příbram, pondělí v 11:30 h
  • Doručení dopisu: Kabešova ulice, Praha 9 – Vysočany, pátek v 12:45 h

Takže standardní dopis přišel za 4 dny. 

Test se konal na začátku srpna roku 2016, takže je pravděpodobnost, že dobu doručení ovlivnila i doba dovolených.

Číst více
Názory

Recenze knihy Faktor Churchill od Borise Johnsona

Faktor Churchill je druhým životopisem, který jsem byl schopen dočíst do konce. První byl o Elonu Muskovi. O Winstonstonu Churchillovi jsem čas od času něco načetl z magazínu nebo z “oslavných článků” na výročí jeho smrti nebo na výročí významných konferencí. Co jsem si ale uvědomil už cca za 50 stránek – tyto články neshrnují ani 10 % toho, co Churchill dokázal. 

image

O Winstonu Churchillovi se nejčastěji píše v souvislosti s druhou světovou válkou. V knize se ale dočtete, jak obrovskou roli měl při první světové válce, při boji proti chudobě v UK, při pádu britského impéria nebo v začátcích druhé světové války. V žádném případě se nejedná o nějaké nudné shrnutí faktů, právě naopak. Kniha popisuje Churchillovi úspěchy i četné neúspěchy s důkladným vysvětlením pozadí událostí a s rozborem Churchillových myšlenkových pochodů – co vše musel zvážit. 

Na knize obdivuji důkladnost výzkumu a zároveň názorovou vyváženost. Autor vždy zveřejnil i pohled kritizující strany a nechal čtenáře rozhodnout, zde Churchillův krok byl ten nejlepší (což ne vždy byl). Autor se nezabývá pouze úspěchy, ale i četnými neúspěchy. Nutno zmínit, že počet Churchillových selhání byl značné procento všech jeho činů a způsob, jakým dokázal s neúspěchy bojovat a vždy se postavit na nohy, řadí knihu nejen do životopisů, ale i do motivační literatury. 

Knihu dokreslují vtipné příběhy z Churchillova života, jeho prostořekosti a jeho geniálních vyjednávacích taktik až manipulací (obzvlášť doporučuji hru s americkým prezidentem za 2. světové války). Zajímavé bylo také srovnání pohledu na Churchilla z historického pohledu a z dnešního, kdy by Churchill z hlediska politické korektnosti rozhodně neprošel. Jak autor sám psal: “Z dnešního pohledu bychom Churchilla pokládali za šovinistické prase.”

Mám-li knize něco vytknout, některé části z Churchillova osobního života mi přišly zbytečně podrobné a občas až nudné – na druhou stranu porozumění těchto částem umožní čtenáři lépe proniknout i do Churchillova pracovního života. 

Knihu rozhodně doporučuji. Abych se nemusel tahat s tlustou knihou, pořídil jsem si e-verzi na dovolenou a do MHD z Palmknihy a za necelých 14 dní bylo po knize. Budu rád, když napíšete svůj názor na knihu do komentářů.

Číst více
Názory

Recenze knihy: Já, JůTuber

Kniha super. Na začátku vás pobaví příběh čtrnáctiletého borce, kterej si díky svému jménu docela užije. Když si vzpomenu na středu, Ikeu, Rychlou, zrní a další solidní trapasy, škodolibě se směju ještě teď. Musím říct, že kniha nadčasově zobrazuje utrpení inteligentního žáka základní školy a skvěle vykresluje cestu mladého YouTubera k úspěchu.

image

Druhou částí knihy jsou rozhovory s českými JůTubery a překvapilo mě, jak upřímné jsou. Čekal jsem hlášky stylu: “Určitě to pojď dělat, je to skvělý,” a místo toho zaznělo i “Nemůžeme dělat inteligentní videa, jelikož by je publikum nepochopilo.” Příjemným překvapením pro mě byla i vysoká inteligence českých YouTuberů.

Knihu je možné v pohodě přečíst za pár hodin. Má cca 130 stránek, velká písmena a je to takové odpočinkové čtení. Knize v podstatě není, co vytknout, pokud si představím, že je mi patnáct a jsem cílovou skupinou. Kouknu-li se na knihu z hlediska marketéra, který chtěl komunitu více pochopit, neřekla mi kniha nic, co bych nevěděl, ale možná mi více pomohla trend pochopit. Rovněž mě zajímala čísla, např. ceny za proma, konverzní poměry atd., toho se kniha ani nedotýká.  

Dle oficiálního Facebooku knihy se už chystá dvojka, tak uvidíme!

Číst více
Názory

Můj účetní výtvor je na jedinou česky psanou publikací na téma

Makes me happy 🙂

Číst více
Názory

Jak se naučit na zkoušku přes noc? Praktický průvodce

Během studia na VŠE jsem nikdy nepřišel o kredity a nikdy jsem si žádný předmět neomluvil. Několikrát jsem šel na druhý pokus. Do toho jsem pracoval a
později podnikal. Jak se mi to povedlo?

Rozhodl jsem se to sepsat do několika bodů, jako návod, jak se naučit na zkoušku v rekordním čase, klidně přes noc (přes noc jsem se naučil na test
Ekonomie II za plný počet bodů).

1. Určete si cíl, že to prostě dáte
– Nejhorší je, když začnete: „Když to nedám, tak se vlastně nic neděje.“ nebo „Tak nebudu první, kdo to nedá.“ To je blbost. Vy se chcete naučit na
zkoušku, kde už předem počítáte s tím, že to nedáte. Naopak přístup musí být: „Prostě to dám! Znova to dělat nebudu!“

image

2. Hlavní je se z toho nepos*at
– Nestresujte se, nemyslete na následky – to vám nepomůže. Je to jako když nastupujete do letadla a myslíte na to, co bude dělat, až bude padat. Žijte v
okamžiku. Situace je taková, nezměním to, teď se soustředím na učení, následky budu řešit po testu/zkoušce.

3. Research
– Zjistěte si, co bylo v loňských ročnících. Běžte na Borce (server s pomůckami pro studenty), na profil zkoušejícího – školní, blog, LinkedIn, vědecké práce vyučujícího (opravdu hodně ovlivňují dotazy kantora), poptejte se kamarádů, zjistěte si maximum o tom, co vás čeká.

4. Vytvořte si plán
– Objektivně si určete, kolik máte času. Máte 1 den, 2 dny, 8 hodin? To je jedno. Každopádně obětujte půl hodiny tomu, abyste si na papír napsali, co a kdy
se budete učit. Rozplánování vás nesmírně uklidní.

5. Přemýšlejte, než se začnete učit
– Nechápu, proč někteří studenti tráví stejný čas s okrajovými kapitolami a nevěnují těm důležitým. Zjistěte si, z jakých oblastí je nejvíce otázek,
zpravidla to bude to, co se učí někdy v druhé polovině semestru. Nemá cenu se učit doplňkové kapitoly, učit se poslední teoretické kapitoly v učebnicích
apod.

6. Plánu se držte
– Učte se danou látku pouze v rozsahu, co vám umožní plán. Je lepší umět vše, co se může objevit, povrchně a pak něco vymyslet, než z některých částí nic
nevědět.

7. Učte se efektivně
– Běžte do knihovny, studovny, vypněte muziku, filmy apod. Věnujte se pouze učení, nedělejte si žádný jídlo, pití apod. Ke stolu si vezměte flašku s pitím
a 2 hodiny se prostě učte. Pauza 15 minut a znova.

8. Nenechte emoce, aby s vámi
vyjebaly
– Pokud se budete učit přes noc, budete mít kolem třetí krizi. Začnete jít do deprese a mít tendenci to vzdát. Dejte si energeťák, panáka, pár kliků a
pokračujte. Tady s vámi váš mozek vyjebává, chce jít spát, chce odpočívat, překonejte toto období.

9. Tlačte na efektivnost
– Už jste si všimli, že když budete mít na zkoušku 7 dní nebo 3 dny, dopadne zkouška cca stejně. Méně času tlačí na efektivnost a dokážete pak neuvěřitelné
věci. I tehdy, kdy jsem mohl mít na zkoušku více dnů, raději jsem zvolil méně.

10. Opakujte 6., 7., 8.

Jak zvládnou samotný test/zkoušku

1. Odvážným štěstí přeje
– jestli je to ústní zkouška, běžte první.

2. Mluvte a pište
– již se mi stalo, že mě učitel nechal projít jen díky tomu, že jsem něco napsal nebo řekl. Profesoři nejsou většinou žádní magoři, co vás chtějí vyházet.
Oni vědí, že když vás vyhodí, tak vás budou muset přezkoušet (ať tento nebo další semestr). Oni často pochopí, že se tímto předmětem nechcete živit a
klidně by vás pustili. Ale když je papír prázdnej a nebo mlčíte, tak prostě nemůžou. Pravidlo tedy je: mluvte, mluvte, mluvte, pište, pište. Vždy o tématu
něco víte, ale myslíte si, že jsou to blbosti a nebo že to všichni ví. Napište i toto.

3. Dávejte příklady z praxe
– Nebojte se dávat příklady z praxe, které nejsou v učebnici. Jste chytří lidé, sledujete novinky a určitě vás napadne příklad z praxe hodící se na danou
látku. Tak toho využijte. Toto zkoušející vždy ocení – i když nebude váš výklad úplně správně.

4. 25 % jsou znalosti, 75 % jak je odprezentujete
– Tohle je trošku dlouhodobější, ale naučte se mluvit. Určitě znáte lidi, kteří jsou schopní cokoliv okecat. Toto se dá naučit. Doporučuji Toastmasters.

Když to nedáte, vždycky jděte za vyučujícím se na test podívat. Opakuji, ať to nedáte o jakýkoliv počet bodů, jděte se na test podívat.
Například jsem jednou přišel za kantorem a řekl: „Dobrý den, mohu se podívat na svůj test. Vím, že jsem to nedal, nějak mi to nevyšlo a ta příprava taky
mohla být lepší. Rád bych se na to podíval, abych to příště dal.“ Všimněte si, že jsem poukazoval, že já jsem ten vůl, že já se nepřipravil a nijak
nezpochybňoval výsledek testu. Z konzultačních hodin jsem odcházel se známkou 3. V druhém případě se často stává, že se vyučující přepočítá a nebo po vás
něco nepřečte, tak to škrtne.

V každém případě vám návštěva pomůže u dalšího pokusu.

Moje největší masterštychy a obecné rady
(píšu obecně, aby kantoři neměli problémy)

1. Na několik zkoušek jsem se naučil přes noc.

2. Před odjezdem na Erasmus jsem zvládl zkouškové za 4 dny, před odjezdem do USA za 5.

3. Vylítl jsem z jedné složité zkoušky a odjížděl na Erasmus – druhý termín jsem neměl šanci stihnout. Letěl jsem zpět do ČR za přítelkyní, dorazil jsem na
letiště a zrušili mi let. Letěl jsem dříve a zrovna měl vyučující konzultačky. V tričku, džínách a zničenej z letadla jsem dorazil v 16:45 (KH končily v 17
h) a bez jakékoliv přípravy poprosil o konání zkoušky. Prošlo to.

4. Měl jsem 51 bodů a opravdu jsem nestíhal. Došel jsem na konzultačky a profesor mi našel 9 bodů, jelikož jsem projevil zájem o předmět.

5. Neměl jsem ani šajna o zkoušce, která se konala formou eseje – věděl jsem pouze co to je. Začal jsem tedy vymýšlet na základě svého zaměstnání, jak by
se tato metoda dala aplikovat. Dostal jsem za jedna.

6. Jedna kapitola mi přišla jako naprostý nesmysl, tak jsem ji přeskočil. Samozřejmě jsem si tuto otázku vytáhl. Vyučujícímu jsem upřímně řekl, co si o
kapitole myslím. Vyučující se toho chytl a zkouška proběhla formou půlhodinové diskuse – za 1.

7. Skrz celé studium se specializuji na nehmotný majetek – díky této specializaci jsem dokázal napsat práce na několik předmětů během jednoho dne (i
několika hodin) a velmi rychle i závěrečné práce. O tématu dost vím a často mohu citovat sám sebe a využívat souvislosti. Doporučuji, specializujte se.

8. Buďte aktivní na cvikách – I když jsem měl předmět, který mě vůbec nebavil, byl jsem na cvičeních aktivní. I když vás věc nebaví, je užitečnější se o ní
zajímat a snažit se jí pochopit, než se na ní vykašlat. Když už tam jste, tak poslouchejte! Pozitivní na tom je, že i když mě to nebavilo, tak jsem byl
často jediný, který se na něco občas zeptal… Vyučující to ale ocení a kuriózně, i v životě už jsem tyto předměty využil.

Další četba

Rozjel jsem zde několik teorií, například o efektivitě a nebo o selekci témat k učení. Věnuje se tomu například Tim Ferris v knize Čtyřhodinový pracovní
týden.

Takže konec s prokrastinací, tento článek přesdílejte 🙂 a hurá na to!

Update 8.5.2016: Kontaktoval mě Honza z jakserychlenaucit.cz, že by tento post šel vhodně rozšířit i pro studenty středních škol: Jak se naučit na maturitu. Článek je spíše pro poctivější studenty než tento, ale rady také užitečné.

Číst více
Názory

Recenze knihy Web ostrý jako břitva – Jan Řezáč

Začněme třemi hlavními tézemi knihy:

  1. Klient je někdo, kdo sice rozumí svému byznysu, ale o webdesignu neví téměř nic. Přesto má často tendenci webdesignerovi do práce velmi intenzivně zasahovat.
  2. Ale to je v pořádku. Od toho je tady webdesigner, aby klientovi vše vysvětlil a dodal řešení, které bude klientovi generovat zisk. Koneckonců, proto si klient někoho najímá.
  3. Problémem je, že většina webdesignerů jsou amatéři, kteří slepě dělají, co řekne klient a následně se vymlouvají na to, že „takto to klient chtěl.“ Jejich výstupy nejsou kvalitní a ani nepřináší zisk. Nejhorší jsou ti, kteří si myslí, že ví, co dělají, ale oni neví, že neví, že neví.

Řešením na všechny tři body je webdesigner, který rozumí svému řemeslu a dokáže nejen prodat sebe, ale i svoje řešení, které může být často mnohem dražší než řešení konkurence, ale bude funkční. Jan Řezáč prezentuje webdesign jako opravdu širokou disciplínu, která zahrnuje vše od první schůzky s klientem po snadnou správu finálního produktu. Většina lidí si pod pojmem webdesign představuje pouze grafiku, ale to je pouze vrchol ledovce, ta opravdová práce je pod ním.

Kniha se do hloubky zabývá potřebami klientů, procesem návrhu funkčního webu, uživatelským testováním, projektovým řízením, komunikací s klienty a samozřejmě principy, jak dodat funkční web. Ale pod těmi principy si nepředstavujte popis: „Na webu musí být to a to a to,“ ale spíše doporučené postupy jak navrhovat web. K tomu slouží i vcelku detailní analýza fází návrhu webu od smysluplnosti, použitelnosti a dostupnosti až po vytvoření vazby s návštěvníkem.

Co dává knize přidanou hodnotu, kvůli které už samo o sobě stojí utratit 695 Kč je segmentace zdrojů, které jsou vhodné k rozšíření znalostí, a to jak online tak knih, zejména zahraničních. Osobně jsem shledával na některých stránkách mnohem větší přínos v poznámce pod čarou, která je stylově označena břitvou, kde autor píše své poznatky z praxe, které pro mě byly kořením knihy, často mě vedoucí k vyřečení slov jako „typický“, „to snad není možné“ a nebo „to si děláš…“

Ale i na této knize, která spadá do silného nadprůměru toho, co jsem o onlinu a webu četl, mi některé věci scházely. Ačkoliv pozitivně hodnotím části, které se zabývají komunikací s klientem, obecná dikce knihy navenek je, že se více zabývá tou částí návrhu, než soft částí řízení projektu. Autor učí konzultanty základy asertivity, někdy jsem nabýval dojmu, že kniha by se měla jmenovat „Konzultant ostrý jako břitva“. Také bych v knize uvítal případové studie ze skutečných projektů, jelikož některé části knihy jsou spíše teorií a praktický aspekt do nich přidávají jen poznámky pod čarou. Jedna velká případová studie na konci knihy by dílu velmi prospěla.

Autorův styl psaní mi přišel rázný a přitom velmi profesionální. Po sérii knih Hry o Trůny je Web ostrý jako břitva od Jana Řezáče první knihou, kterou jsem přečetl jedním dechem a nyní ji čtu podruhé, abych opravdu chytl všechny myšlenky. Čtení podporuje originální vazba a grafické ztvárnění knihy.

S klidem mohu napsat, že knihu doporučuji k přečtení všem, kteří nějakým způsobem fušují do webdesignu, online marketingu a nebo… tedy hlavně těm, kteří sedí na opačné strašně stolu než webdesigner. Jste-li marketingový ředitel nebo majitel firmy, knihu si 100% přečtěte. Pomůžeme vám poznat kvalitního webdesignera, zbavit se amatérů, neházet kvalitním lidem klacky pod nohy a v konečném důsledku vydělat díky spolupráci mnohem více. 

Číst více
1 2