Tohle je ten okamžik… tohle je ta chvíle zúčtování celého roku. Moje každoroční shrnutí. Probouzí se ve mě něco mezi Tonny Robbinsem a pátým jezdcem Apokalypsy. Konečně to tomu roku nandám!
Čtu si svá shrnutí za posledních 7 let a přemýšlím, jestli to smazat nebo to nechat pro nějakého svého terapeuta v budoucnu a ušetřit tím za úvodní sezení. Kámo, přečti si to a budeš vědět všechno. Některé pasáže svojí naivitou nebo naspeedovanou motivací fakt bolí. Ten matroš, co jsem kdysi měl, musím někde najít.
No nic, přátelé, budoucí terapeute, už jsem Vás svým rozímáním zdržoval dost, jdeme na to!
1. Suchý kvartál, stěhování, centralizace života
První půl rok jsem si pracovně nazval „centralizace života“. Jelikož po pracovní i osobní stránce nás čekalo hodně výzev. Největší asi stěhování, zařizování domu, příprava bytu na pronájem, stěhování kanceláří, zařizování nových kanceláří (ty jsem si fakt vytunil, z toho mám radost) a vše vyvrcholilo v září prvním školkovým dnem dvojčat a návratem manželky do práce. Do toho jsme tvořili v práci fakt cool věci (nechci tím obtěžovat své neanalytické přátelé, ti přestávají číst), třeba BQ dashboardy s pomocí ChatGPT, experimenty přes JS, další server side implementace atd. Fakt bych se chtěl potkat své 26leté já, co každému na potkání říkalo „Je toho moc“ a strašně se mu vysmát.
Takže jsem ve svém kalendáři hledal cokoliv, kde bych nemusel být a migroval všechno a všechny do Asany (nástroj pro řízení projektů), v pracovním i osobním životě. Za mě obrovský pokrok vpřed. Rovněž jsem si ale rezervoval v kalendáři bloky pro osobní rozvoj a rozvoj klientů. Takže např. místo abych měl němčinu jednou za 14 dní online, jak to časově vyjde (se skvělým lektorem, ale online), našel jsem si výbornou místní lektorku a máme lekci každý týden na stejném místě. Podobně jsem si vybookoval třeba kvartálně čas pro plnění firemní wiki. A to fakt funguje jako magie. Doporučuji!
Celý ten stres na začátku roku jsem si umocnil tím, že jsem tři měsíce nepil. Zrovna když by člověk na konci dne to pivo nejvíc potřeboval. Vydržel jsem a zde je komplet report z mého suchého kvartálu. Tuto akci chci letos určitě zopakovat a něčím vyšperkovat. Uvidíme.
2. Práce – party skončila, nic není zadarmo
Naštěstí i v tomto roce jsme měli většinu klientů, kterým byznys rostl nebo minimálně neklesal. Ale to úsilí, které bylo třeba do toho vložit bylo výrazně větší než například před 4 roky, kdy stačilo kouknout na účet, odstranit chyby, aplikovat magii a už to jelo. Teď už je nutné dělat věci nestandardně, řešit klienty komplexněji než jenom přes kampaně. To je ale překvapivě mnohem bavitelnější ačkoliv více stresující a méně jisté. Ačkoliv jsme v uplynulém roce o několik klientů přišli, více jsme jich získali a už teď se těším, co v roce 2025 vymyslíme.
3. Tři děti – roste kreativita
Během roku jsem se snažil co nejméně ovlivnit svůj život a naučit děti, aby měly rádi, to co já. Sice ještě nikdo nezačal kódit, ale minimálně se mi povedlo je zařadit do hobby procesů na baráku a bohužel z nich udělat shopaholiky a kavárenské povaleče 🙂
Jdu si tady i pro radu. Hledal jsem knížky, které by se zabývaly tím, jak skloubit osobní život s 3 dětmi s náročným pracovním životem. A v ČR jsem nic nenašel. Buď to bylo ve stylu „kámo, musíš něco obětovat“ nebo ve stylu „najdi si hodně chův, manželka to pochopí a šetři na rozvod“ nebo to byly totální ezo kraviny na téma splynutí s přírodou a vesmírem.
Jediné, co téma řešilo a šlo z toho vyčíst pár rad byla kniha Work-Life Balance z Harvard Business Review nakladatelství. Obecně jsem začal HBR sledovat a čas od času se zde najde zajímavý článek. Na knihu jsem narazil náhodou při 1.5 denním vandrování po Harvardu. Každému doporučuji, fakt úžasná atmosféra. Více u mě na stories.
4. Trifekta je doma!
Na pohyb bylo málo času nebo energie, snažil jsem se sport suplovat méně akcemi, ale o to náročnějšími. Dal jsem tedy letos Spartan Beast, Super i Sprint. Na všech akcích jsem udělal osobní rekord, ale není to srovnatelné, protože se zrušily u většiny překážek angličáky. Pokud se nezraníte, vždy v pohodě dokončíte.
Sprint jsem si zaběhnul v Bostonu jako Spartan Stadium, který v ČR není. To mě obzvlášť potěšilo. Ne že by můj výsledek byl tak famózní, ale jelikož byla nižší konkurence, tak jsem byl v top 10 % běžců. Následně jsem si chtěl udělat fotku s vlajkou, ale zjistil jsem, že v USA není standard rozvinout na ulici jinou než americkou vlajku, takže to byla rychlá akce :))
5. Top knížka – Extreme Ownership – ale nikdy to nedělejte!
Jedna knížka, kterou jsem opravdu zhltnul a obětoval jí i dost spánku byla Extreme Ownership (v češtině Krajní zodpovědnost – Velení a vítězství v SEAL). Knihu skvěle shrnuje hned první kapitola. Nechci spoilerovat, jenom shrnu. Nic se nepovede, nikdo neudělá to, co by měl. Velitel akce přijde a řekne: „celé je to moje chyba, já to neodvelel“. A každý z týmu řekne: „je to moje chyba, já…“ Není to knížka o sebemrskačství, ale o tom, že se věcí hýbou rychleji dopředu, když je každý připraven přijmout zodpovědnost.
Ať už řešíte jakoukoliv kampaň, vždy může fungovat lépe. A vy jste pro to vždy mohli udělat více. Typicky:
- kampaň byla puštěna pozdě, protože podklady byly dodány pozdě – jasně, ale co jsem udělal já, abych podklady získal? Volal jsem klientovi 2x denně, nabídnul jsem pomoc, vyhledání externisty? Jasné, bylo to pozdě a klient nemůže nic namítat, ale já nepomohl.
- Kampaň nesplnila svůj cíl – opravdu jsem udělali vše, co umíme? Neudělali, protože přeci máme od klienta daný počet hodin. Nešlo udělat více s danou dotací… Ale zavolal někdo klientovi se žádostí o zvýšení dotace, aby bylo možné zkusit další věci?
A mohl bych pokračovat. Toto se dá aplikovat opravdu na vše. I na schůzkách jsem začal říkat, co příště udělám jinak a co jsme my mohli udělat jinak. A to nejen tehdy, když něco nevyšlo, ale třeba i tehdy, když se vše povedlo. Takto ve zkratce fungují elitní vojenské jednotky. Každý bere na sebe maximální odpovědnost za vše, co může ovlivnit.
- Pár měsíců jsem toto aplikoval fakt do puntíku a bylo vidět, že dokážu věci lépe posouvat. Dokud se ale nestalo (a teď omluvte anonymitu):
- že klient odešel, protože si myslel, že jsem ňouma, co neví nic o věci, když pokaždé říká, že by to šlo udělat lépe,
- že se to proti mě otočilo – kdybyste byl býval udělal to, co jste říkal, dopadlo by to tak a tak,
- že jste jediný, kdo si tento debrief udělá a pak tedy za blba.
Takže od té doby si podobné vyhodnocení dělám, ale většinou pro sebe. Ale osobně i ve firmě mi celý ten přístup přijde nejlepší cestou pro seberozvoj. Ať už děláte cokoliv v pracovním nebo osobním životě, zastavte a zeptejte se, „co jsem mohl udělat jinak, aby to příště dopadlo ještě lépe“.
Pokud vás zajímá politika, tak výborná kniha je Leadership od Henry Kissingera. Zjistil jsem, jak málo vím o dějinách Francie, Německa nebo Británie.
Kdybyste náhodou chtěli číst něco ode mě, můžete kouknout na:
- Jak na A/B testování webu přes ChatGPT a GA4
- Offline marketéři – kde jste? Existuje výkonnostní offline marketing?
- Analytik vývojářem – slidy z přednášky n MeasureCamp Czechia 2024
Co rok 2025 – hlavně v klidu, bez stěhování a velkých akcí:
- Zpomal! V tomto roce se mi povedlo toho nacestovat fakt hodně. Berlín, Stuttgart, Žilina, Boston, Bautzen a nespočet dalších lokalit v ČR. Ale každý odjezd byl vykoupený ostrou přípravou, kdy jsem dojel na místo, otevřel pivo v prvním pubu a dodýchával jsem, že jsem vůbec dorazil. Letos více na pohodu. Méně cestování, více pravidelného fitka a menších věcí. Plán může zhatit, pokud mi začna na Vysočině lézt venkov na mozek.
- V Brodě otevřeli 24/7 fitko. Končí mi tedy výmluvy, že už je zavřeno/ještě není otevřeno.
- Těším se, naši klienti nespí a šlapou do rozvoje. Nemůžu teď spoilerovat, ale jsem si jistý, že o našich klientech v tomto roce ještě uslyšíte. Chystáme i jednu větší vzdělávací akci v Marketing Makers, o té se brzy dozvíte!
- Chystám se na konference PPC Camp, Measure Camp a Marketing Festival, doufám, že se s někým potkám.
- A v zásadě žádné velké plány – když všichni skončíme příští rok zdraví a nevyhoříme při nějakém mém hobby, tak budu spokojený.
Kdo dočetl až sem, má můj obdiv a přeji Vám/Ti vše nejlepší do nového roku. Určitě dej(te) do zprávy/WhatsApp/mail/jakkoliv vědět, jak se článek líbil.
