Digitální marketing je jako vyšší level v sexu. Všichni o tom mluví, pár lidem to snad i vyšlo, ale většina jsou ti, kteří o tom jen mluví, a moc jim to nejde.“ (Keith Weed, CMO Unilever)
Zdroj: MediaGuru
Co na to říct? Snad jen, že v případě tatarky Hellmann’s, čaje Lipton a nebo sprcháčů Axe online asi moc nepošlape. Ale v ostatních odvětvích, kde lze splnit konverzní cíl online, “si stále užíváme vyšší level sexu!”
Konkrétněji, jak nastavit, abychom v Google Analytics viděli, na které sdílecí odkazy uživatelé klikají a na jaké stránce. Například, toto jsou údaje z Czech-us.cz, ze stránky Work and Travel USA za poslední hodinu. Implementaci popíši jak pomocí Google Tag Manager tak bez něj.
Obrovskou sílu mají tyto údaje v kombinaci s dalšími entitami v delším období. S údaji lze pracovat jako s každým jiným údajem v Google Analytics, takže lze například zjistit, které stránky jsou nejpopulárnější na Facebooku, na Twitteru a jak se chovají uživatelé, kteří sdílí na Facebooku, jak ti na Twitteru a kteří uživatelé častěji konvertují v absolutních a releativních počtech. Toto je jen jeden z možných užitečných reportů.
Varianty nastavení jsou seřazeny dle elegantnosti:
U každého tlačítka sociálních sítí můžete nastavit atribut onclick="ga('send', 'social', 'facebook', 'like', 'http://mujweb.cz');". Poslední parametr URL adresu doporučuji nastavit v libovolném programovacím jazyku. Takto přidáte k jedntotlivým tlačítkům a je hotovo. Případně by šlo metodu č. 2 (dále) předělat na Google Analytics prostým nahrazením dataLayerů za ga(‘send’,…).
Více informací a příklady implementace naleznete na developers.google.com.
Vynikající návod, jak sledovat aktivitu ze sociálních sítí, když si tlačítka sami nasadíme, prezentuje Simo Ahava na svém blogu. Výhodou tohoto postupu je velmi čistý kód, nevýhodou je, že v tomto případě musí mít implementátor plný přístup a kontrolu nad kódy tlačítek pro sdílení. To je ale často velmi nereálné, jelikož drtivá většina uživatelů open-source systémů používá některý plugin, kde často nelze a nebo je velmi nepraktické dělat úpravy, které Simo navrhuje.
Pomocí AddThis snadno implementujete sociální sítě do webu a na úrovni Google Tag Manager nastavíte jejich sledování, například pomocí návodu z Analytics Mania. Obrovská výhoda postupu spočívá v dynamičnosti – lze sledovat využítí jakékoliv sociální sítě, která je dostupná v rámci AddThis bez nutnosti dalšího nastavování.
V případě problémů s nastavením mě určitě kontaktujte.
Vývojáři webových stránek se dělí na dva tábory. První propagují otevřené redakční systémy při vývoji webu (např. WordPress, Prestashop, Joomla) a druzí prosazují vývoj na zakázku nebo vlastní (firemní) redakční systémy. Jakou cestou by měl dnešní klient jít a proč?
Předně bude užitečné definovat si, co je přesně redakční systém, plugin, open-source redakční systém, uzavřený redakční systém a vývoj na zakázku.
Redakční systém (zkráceně CMS – Content Management Systém) si můžeme představit jako 80 % webových stránek. Je to připravené řešení, které již obsahuje základní funkcionality webu a vývojář již pouze dodělá vzhled a specifické funkcionality klienta.
Plugin (někdy také modul nebo rozšíření) je vytvořená a plně funkční aplikace, která plní konkrétní úkol (např. plugin pro kontaktní formuláře, plugin pro chat, plugin pro zálohování). Tento plugin je možné pouhým kliknutím na „Instalovat“ připojit k redakčnímu systému a následně provést nastavení. Obvykle není nutné sahat do kódu pluginu.
Open-source redakční systém je takový, který je z větší části vyvíjený komunitou, nikoliv komerční společností a co je hlavní, jeho zdrojový kód je všem bezplatně přístupný a mohou si jej libovolně měnit a šířit jej dále.
Známými open-source redakčními systémy jsou WordPress, Joomla, Drupal nebo Prestashop. Doporučuji k přečtení tento seznam na Wikipedii, který se zabývá neznámějšími CMS systémy.
Uzavřený redakční systém vlastněný agenturou – Agentury mají zpravidla vytvořené redakční systémy, které implementují jen a pouze u svých klientů. Tyto systémy mohou být postaveny na základu některého open source systému, ale již nejsou schopny přijímat aktualizace ani pluginy těchto systémů.
Uzavřený redakční systém, vyvíjený specializovanou institucí, ale kýmkoliv rozšiřitelný – Některé redakční systémy fungují na principu, že jsou sice uzavřené a placené, do základního kódu nelze (nebo se nedoporučuje) zasahovat, ale pluginy pro ně může vytvořit kdokoliv. Rovněž podpora pro tyto systémy je veřejná, existují fóra a zákaznická báze. Příkladem takového systému může být například české Kentico CMS, které má i verzi zdarma, prémiové funkcionality jsou placené.
Vývoj vlastního řešení – Neexistuje žádný předchůdce řešení, redakční systém byl vytvořen od první řádky kódu do poslední na míru klienta. Řešení je velmi drahé na vytvoření i údržbu a většinou dnes již nevyužívané u moderních webových stránek. Používá se zejména u specifických aplikací, mobilních aplikací, aplikací, které jsou inovativní a nebo unikátní. Může být také využito u tajných projektů nebo ve veřejné správě (ačkoliv zde je to často zbytečně).
V dalším textu budou srovnávána dvě extrémní řešení: 100% open source systém a redakční systém, který je vyvíjený a vlastněný agenturou.
Systémy budou hodnoceny na základě následujících kritérií:
V případě uzavřeného redakčního systému se předpokládá, že instalaci a prvotní konfiguraci řešení provede agentura. Vzhledem k sehranosti a zkušenostem týmu nelze očekávat, že by agentura u běžných projektů klopýtla a lze předpokládat, že bude webová stránka připravena k použití relativně rychle. Problém nastává v okamžiku, kdy od své stránky chcete něco, co CMS agentury neumí. Zpravidla bývají v ceníku agentur dvě sazby: jedna za běžné nastavení (může dělat junior programátor) a druhá spočívající v upravování redakčního systému (často musí dělat přední specialisté, kteří systému maximálně rozumí). Druhá sazba je tedy obvykle vyšší.
V případě otevřených systémů je nesporná výhoda, že implementaci může provést kdokoliv. U naprosto jednoduchých stránek je možné využít některou z tisíce šablon (i zdarma), které je možné nasadit za několik hodin, přidat logo a i člověk s minimálními technickými znalostmi může provést implementaci. Samozřejmě, už jsem viděl i případy, kdy si klient nasadil sám řešení, na které neměl technické znalosti a výsledek (ačkoliv open-source) byl naprosto katastrofální a propad ve vyhledávání i v době strávené na stránce byl markantní. To že je snadné nasadit šablonu, neznamená, že by se do tohoto nasazení měl pouštět klient sám. Často je lepší najmout si pro nasazení open-source řešení (i u malého webu) freelancera nebo agenturu. U větších řešení bych již samoimplementaci rozhodně nedoporučoval.
Dalším důležitým aspektem je technologie. Většina open-source CMS pracuje na principu PHP. Pokud z nějakého důvodu potřebujete řešení na technologii ASP.NET, JSP, RoR apod. počet vhodných open-source řešení se značně zúží (ale i takové najdete) a uzavřený systém může být lepším řešením. Na druhou stranu, pro drtivou většinu projektů postačuje PHP.
Takže z hlediska připravenosti k okamžitému použití a obtížnosti instalace se kloním k názoru, že situace je vyrovnaná. (1:1)
Předně si ještě upřesněme, že tento článek je o populárních open-source CMS řešeních, které mají řádově statisíce až miliony instalací (pro představu WordPress je nyní využit na každé čtvrté stránce na internetu – viz w3techs.com). Tato open source řešení jsou snadno rozšiřitelná a vzhledem k populárnosti je pro ně dostupné pluginy téměř na cokoliv – většina pluginů je alespoň v základní verzi zdarma, popřípadě za drobný poplatek (do 10 dolarů). Velmi zřídka je nutné sahat do kódu.
Na druhé straně rozšířit uzavřený redakční systém obnáší hodiny práce vývojáře a v podstatě je pouze znovu vytvářené kolo.
Zde jasně vedou open source systémy (2:1)
Open source systémy s licencí GPL jsou volně upravitelné a případně je možné upravená řešení dále sdílet. Samozřejmě, mohou být pluginy, které nelze bez souhlasu autora dále sdílet.
Co se týká uzavřených řešení, zde již záleží na konkrétním licenčním ujednání. Zpravidla se v licenčním ujednání nachází něco jako:
Nikdy bych nedoporučil podepsat tuto smlouvu. Již jsem zažil situace, kdy agentura využívala stavu, že je klient na ni závislý a nemůže odejít ani využít služby konkurence. Nejvíce se to projevuje na cenách práce a vyjednávacím postavení. Pokud selže chemie mezi zadavatelem a odběratelem je to opravdu problém.
A i pokud zde nejsou žádné takové smrtící podmínky, další problém nastává, když předáte řešení jinému programátorovi. Často stráví hodiny pouze snahou pochopení systému, který neprogramoval a nikdy neviděl.
Na druhou stranu, pokud využívám open-source řešení, mohu přejít v podstatě ke komukoliv (samozřejmě i v tomto případě pozor na licenční ujednání). Vyhrává open-source (3:1)
V případě uzavřených systémů jste naprosto závislí na svém account managerovi u agentury, jeho rychlosti a odhodlání.
U open-source systémů naleznete rozsáhlé znalostní báze a fóra na internetu, je naprosto minimální pravděpodobnost, že byste byli se svým problém první. A i kdyby, na fóru WordPress.org je obvyklá doba odpovědi do 2 hodin. Díky popularitě open-source systémů, v případě nouze, vždy najdete schopnou konkurenci, která může případně zaskočit vašeho vývojáře.
Z hlediska podpory, jasně vedou open-source CMS (4:1)
Nejčastějším argumentem zastánců uzavřených systémů, proč nepoužívat open source systémy je, cituji: „Všechny ty otevřený systémy jsou děravý, proto máme vlastní systém, abychom zajistili bezpečí klientských prezentací.“ A něco na tom bude… Potvrdí to každá statistika, že v drtivé většině úspěšných útoků na web, bylo na webu nasazené open-source řešení. Je to logické – každý zná kód open source řešení a je tedy snadnější najít mezeru a využít ji. Na internetu lze nalézt stovky postupů, jak i naprostý amatér může napadnout stránku na open-source systému. Existují i nástroje, které udělají všechnu práci za útočníka.
Ale stejně bych neřekl, že jsou open-source systémy děravé. Naopak mají většinou o ligu lepší zabezpečení než uzavřené systémy, ale jelikož je jejich kód otevřený, tyto mezery je snadnější nalézt. V případě cílených útoků, kdy útok dělá expert, bude mít 100% aktualizované a zabezpečené open-source CMS mnohem větší šanci ustát útok, než většina uzavřených řešení.
Také je nutné zmínit, že za většinu úspěšných útoků jsou zodpovědné děravé pluginy, nikoliv díry v jádru open-source CMS. Kromě toho je možné podniknout kroky k zabezpečení open-source řešení, které jej vytvoří téměř neproniknutelné. K zabezpečení je dobré vytvořit pravidelné zálohování na externí úložiště. Domnívám se, že většina těch, kteří kritizují bezpečnost open-source CMS je buď neumí nebo, ze zištných důvodů, nechce zabezpečit.
Důvodem, proč jsou open-source CMS bezpečnější je i fakt, že jsou pravidelně aktualizovaná, kdokoliv z milionů uživatelů může oznámit chybu a v dalším updatu již bude chyba opravena. Díky tomu je stále těžší a těžší řešení nabourat. Také jsou řešení aktualizována s respektem k nejnovějším technologiím.
Na druhou stranu, uzavřená řešení jsou aktualizována více méně sporadicky nebo až tehdy, kdy se něco stane. Také nedokážou z dlouhodobého hlediska konkurovat open-source systémům, které pohání schopná komunita (deseti)tisíců vývojářů.
I zde tedy vyhrávají open-source řešení (5:1).
A poslední bod cena? I za předpokladu, že cena prvotní implementace bude cca podobná, cena následné správy bude rozhodně nižší u open-source systému (pokud předpokládáme webové stránky nebo e-shop) – 6:1!
Na základě předchozích závěrů si troufnu tvrdit, že uzavřená řešení nemohou v dnešním trhu obstát. Agentury by buď měly začít implementovat u klientů open-source řešení a nebo uzavřené, ale snadno rozšiřitelné CMS systémy. Samozřejmě, otevírá se tím obrovská konkurence mezi agenturami, která bude jen a pouze ku prospěchu klienta.
Otevřu SmartEmailing a koukám, vypadá jinak a chová se jinak, a to lépe! Neodolám a musím se ihned pustit do několika testů, abych zjistil, co vše se změnilo.
V každém případě, SmartEmailing 2.1. je jasný pokrok. Rozhodně vyrostl a mezi mail aplikacemi v češtině již nemá SE konkurenci. Pro zahraniční trh ale bude muset ještě přidat. Máte-li zájem o podrobnější recenzi, je skvěle zpracována na affilak.cz.
S rozvojem online marketingu vzrostl i počet chyb online. Nedávno jsem byl svědkem ve dvou případech akterém těchto událostí:
Všechny tyto události mají jedno společné. Vznikly kvůli nepozornosti, případně nedostatečnému testování a i jejich řešení je velmi podobné.
Upřímně, v Česku, kde mají stránky zpravidla několik tisíc followerů, smazání příspěvku s chybou je nejlepší možnost a pokud nejste Kancelář prezidenta, nikdo vás řešit nebude. Pokud jste ale nadnárodní společnost se statisíci followerů a obrovským sociálním dosahem, tak smazání nic nevyřeší. Víte, lidé si rádi dělají PrintScreeny příspěvků, které je zaujaly. V tom případě doporučuji napsat omluvu pod původní příspěvek, najít na sociálních sítích všechny PrintScreeny a sdílení, rovněž se omluvit a následně postnout oficiální omluvu jménem ředitele společnosti a tu zveřejnit i na webu.
Rozvoj sociálních sítí s sebou nenese pouze usměvavé a pozitivní zákazníky, podporu brandu a nové objednávky, ale i nespokojené uživatele, často i agresivní.
Objektivně posuďte, zda se jedná o subjektivní nespokojenost uživatele nebo objektivní. Pokud má uživatel pravdu, veřejně mu nabídněte kompenzaci a komunikaci nadále směrujte přes e-mail. Nesnažte se zdiskreditovat uživatele, který je objektivně nespokojený. Jelikož může poslat na stránku svoji smlouvu nebo jiný důkaz, kterou si další nascreenují a jste bez argumentů.
Bohužel, většina uživatelů, kteří si stěžují na vaše služby na sociálních sítích, jsou subjektivně nespokojení. Většinou neuspěli s osobní reklamací, tak si chtějí někde vylít vztek. A nebo dokonce oficiální reklamaci ani neposlali a rovnou posílají stížnost na sociální sítě. Těmto lidem už nejde o to, abyste jim uznali reklamaci/stížnost, ale chtějí vás poškodit. Často jsou i nižší inteligence.
Když jsem začínal spravovat sociální sítě pro klienty, chtěl jsem s nimi diskutovat a ukázat jim, že nemají pravdu a vše urovnat. Výsledek? Agrese útočníka se začne stupňovat a viralita příspěvku přiláká další lidi k diskusi. Tento příspěvek již nemůžete smazat, jelikož ho má několik lidí nascreenovaný a již o něm diskutují.
Napište: „Dobrý den, bohužel máme na Vaši stížnost jiný názor, který jsme vám již psali v e-mailové komunikaci. Rádi se s Vámi ovšem osobně sejdeme a stížnost osobně probereme. Kontaktujte prosím svého zástupce Michala Blažka, michal@michalblazek.cz, tel. 728 729 312.“
Návštěvníci vidí, že se staráte a nestrkáte hlavu do písku, naopak nabízíte osobní setkání. Subjektivně nespokojený zákazník na tuto schůzku nikdy nepůjde. Má velká ramena na sociálních sítích, ale přes telefon nebo osobně říci to samé, co napsal? To většinou nedokáže.
Vždy se snažte komunikaci vyvést ze sociální sítě. Jasně vyspecifikujte svůj názor, ovšem připusťte i možnost, že jste se spletli a že jste ochotni věc déle řešit.
Mlíko už je rozlité, smazat to nemůžete a vyvedení ze sociální sítě již vypadá tak, že prostě ustupujete nebo že jste argumentačně v koncích. Fungují tyto metody:
S tímto člověkem se vůbec nebavte, příspěvek nahlaste, smažte a při smazání dejte: „Odebrat a zablokovat uživatele“. Pokud se objeví tento uživatel s dalším příspěvkem, udělejte to samé.
Použijte stejné zbraně jako útočník. Pozvěte do diskuse své přátelé, kteří zaútočí na útočníka. Vyberte si dikci, kterou uznáte za vhodnou. Pokud chcete útočníka potopit, je možné do něj jít stylem:
Pokud jste sociopat, který chce jednoduše vyhrát konverzaci stůj, co stůj (a rozhodně vám to nedoporučuji), vytvořte si 2 – 3 falešné profily na sociální síti, získejte pro ně přátelé, nahrajte fotky a dále pokračujte dle předchozího scénáře.
Ale uvědomte si jedno. Vaším cílem by nemělo být spor vyhrát, to ani nejde. Vždy bude někdo naštvaný. Měli byste chtít ukončit konverzaci se subjektivně nespokojeným zákazníkem způsobem, že on nebude mít potřebu vás dále pomlouvat a možná i časem pochopí, že jste možná měli pravdu.
Zachovejte klid a situaci řešte. Stejně jako v každém jiném oboru platí: „Kdo nic nedělá, nic nezkazí.“ Chyby online jsou ihned vidět a většinou zasáhnou velké publikum. Na druhou stranu, jejich odstranění je zpravidla levné. Například chybu v letáku hned tak neodstraníte, a pokud jste již letáky rozdaly, tak se vám pravděpodobně ani nepodaří poslat omluvu adresátům. Z tohoto hlediska jsou chyby online mnohem lépe řešitelné.
Přesto ale doporučuji co nejkomplexnější testování a kontrolu před odesláním – přeci jenom je lepší chyby nedělat, abyste je následně nemuseli řešit.
Přeji hodně štěstí při využívání online kanálů. Michal Blažek
Nedávno mě napadlo, že by bylo super sledovat přehrání videí z YouTube v Google Analytics. A to nejen samotná přehrání, ale i aktivitu uživatelů v souvislosti s videi. Na které stránce je video přehráno, jeslti uživatel dokoukal video a kteří uživatelé pravděpodobně dokoukají video. Také je zajímavá statistika, jestli uživatelé, kteří dokoukají videa mají větší sklon ke konverzi než ti kteří nikoliv.
Abych to shrnul, začal jsem hledat řešení a povedlo se mi najít vynikající řešení od Stéphana Hamela na CardinalPath.com. Řešení je geniální i díky tomu, že je kompletně implementováno pomocí Google Tag Manager. Většina podobných řešení požaduje přidání enablejsapi ke všem videím. Řešení od Stéphana Hamela toto řeší elegantně pomocí makra v Google Tag Manager.
Pro demonstraci zde filtry znehodnocené statistiky z czech-us.cz. Tyto statistiky si můžete snadno přenést do vlastního reportu a nechat si zasílat každý den/týden na e-mail nebo kombinovat s dalšími dimenzemi GA.
Kdybyste měli s implementací problém, rád pomohu. Pokud máte nastavený GTM, lze řešení implementovat cca za jednu hodinu.
Facebook dnes opět zlepšil náladu správcům stránek novými aktualizacemi. První aktualizací je možnost přidávat příspěvkem jménem uživatele nebo jakékoliv stránky pouhým překlikem.
Hodnotím velmi pozitivně, jelikož dříve bylo nutné přihlásit se jménem stránky a stále překlikávat “Používat Facebook jako…”
A druhou aktualizací je spíše kosmetika. Při kliknutí na šipky přidat příspěvek můžete vytvořitit Koncept příspěvku (což nebylo dosud možné) a nebo zpětně datovat příspěvek, což nyní bylo možné nastavením staršího data příspěvku než dnešek.
Změny se projevují na účtech postupně. Good job Facebook!! Jen tak dále.
Začněme třemi hlavními tézemi knihy:
Řešením na všechny tři body je webdesigner, který rozumí svému řemeslu a dokáže nejen prodat sebe, ale i svoje řešení, které může být často mnohem dražší než řešení konkurence, ale bude funkční. Jan Řezáč prezentuje webdesign jako opravdu širokou disciplínu, která zahrnuje vše od první schůzky s klientem po snadnou správu finálního produktu. Většina lidí si pod pojmem webdesign představuje pouze grafiku, ale to je pouze vrchol ledovce, ta opravdová práce je pod ním.
Kniha se do hloubky zabývá potřebami klientů, procesem návrhu funkčního webu, uživatelským testováním, projektovým řízením, komunikací s klienty a samozřejmě principy, jak dodat funkční web. Ale pod těmi principy si nepředstavujte popis: „Na webu musí být to a to a to,“ ale spíše doporučené postupy jak navrhovat web. K tomu slouží i vcelku detailní analýza fází návrhu webu od smysluplnosti, použitelnosti a dostupnosti až po vytvoření vazby s návštěvníkem.
Co dává knize přidanou hodnotu, kvůli které už samo o sobě stojí utratit 695 Kč je segmentace zdrojů, které jsou vhodné k rozšíření znalostí, a to jak online tak knih, zejména zahraničních. Osobně jsem shledával na některých stránkách mnohem větší přínos v poznámce pod čarou, která je stylově označena břitvou, kde autor píše své poznatky z praxe, které pro mě byly kořením knihy, často mě vedoucí k vyřečení slov jako „typický“, „to snad není možné“ a nebo „to si děláš…“
Ale i na této knize, která spadá do silného nadprůměru toho, co jsem o onlinu a webu četl, mi některé věci scházely. Ačkoliv pozitivně hodnotím části, které se zabývají komunikací s klientem, obecná dikce knihy navenek je, že se více zabývá tou částí návrhu, než soft částí řízení projektu. Autor učí konzultanty základy asertivity, někdy jsem nabýval dojmu, že kniha by se měla jmenovat „Konzultant ostrý jako břitva“. Také bych v knize uvítal případové studie ze skutečných projektů, jelikož některé části knihy jsou spíše teorií a praktický aspekt do nich přidávají jen poznámky pod čarou. Jedna velká případová studie na konci knihy by dílu velmi prospěla.
Autorův styl psaní mi přišel rázný a přitom velmi profesionální. Po sérii knih Hry o Trůny je Web ostrý jako břitva od Jana Řezáče první knihou, kterou jsem přečetl jedním dechem a nyní ji čtu podruhé, abych opravdu chytl všechny myšlenky. Čtení podporuje originální vazba a grafické ztvárnění knihy.
S klidem mohu napsat, že knihu doporučuji k přečtení všem, kteří nějakým způsobem fušují do webdesignu, online marketingu a nebo… tedy hlavně těm, kteří sedí na opačné strašně stolu než webdesigner. Jste-li marketingový ředitel nebo majitel firmy, knihu si 100% přečtěte. Pomůžeme vám poznat kvalitního webdesignera, zbavit se amatérů, neházet kvalitním lidem klacky pod nohy a v konečném důsledku vydělat díky spolupráci mnohem více.
Michalovy rady, postřehy a doporučení jsou zaměřené na aktuální potřeby dnešního internetového uživatele a moc mu děkuji za jeho vstřícnost, ochotu a pomoc.
Michal Blažek mi ukázal jak důležitý je online marketing při tvoření personal brandingu na internetu. Jeho rady, postřehy a doporučení jsou zaměřené na aktuální potřeby dnešního internetového uživatele a moc mu děkuji za jeho vstřícnost, ochotu a pomoc. Jeho služby můžu vřele doporučit, protože je to člověk na správném místě a z jeho přednášek doslova srší pozitivní energie.
Lukáš Kerhart, řečník, školitel, motivátor.
3. WordPress konference byla prostě pecka! A jelikož v tomto reportu nechci znovu objevovat kolo, vezmu to hodně stručně a ze svého subjektivního pohledu. Opravdu podrobný report, včetně všech videí a prezentačí naleznete na Náš WordPress CZ.
Z této přednášky jsem si odnesl magický trojúhelník, který by měl pochopit webdesigner i zákazník. Je to jasné RYCHLOST – KVALITA – CENA a jenom dvě části trojúhelníku mohou projekt charakterizovat. Web rychle, kvalitně a levně prostě nejde udělat!
Ze začátku mi tato přednáška připadala slabá a plugin těžkopádný. Ale na druhou stranu opravdu “easy” responzivní web s bannerem, menu a příspěvky se dá pomocí tohoto pluginu udělat přes noc a nemusíte kupovat žádnou šablonu. Takže můj názor na tento plugin: skvělé řešení pro opravdu jednoduché WP weby, pro složitější bych šel jinou cestou.
Tomáš objektivně zhodnotil mailové systémy pro WordPress, doporučil ty nejlepší: MailPoet nebo MyMail a představil publiku koupi rozesílky z dobře hodnoceného SMTP serveru, čímž nebude ohroženo skóre poskytovatele hostingu a zvýší se doručitelnost e-mailů – Stable.cz. Umím si představit, že když mi klient řekne, že má 300 adres, místo MailChimpu mu naimplementuji MailPoet s rozesílkou přes Stable. Cenově to vyjde na méně a školení bude také kratší. Každopádně pro větší projekty bych doporučil jiná řešení o kterých píšu v sekci E-mail Marketing.
Během této přednášky jsem téměř uronil slzu nad tím, co musejí ve Wedosu zvládat. Poselství bylo jednoduché – o systém se starejte, jinak vám ho brzy někdo nabourá a my vás budeme muset v nejhorším případě odstřihnout. Doporučuji pustit i pro pobavení, co dokážou lidé na helpdesku vyplodit.
Jako domeček z karet se rozpadlo mé přesvědčení, že dobrý eshop s redakčním systémem = Prestashop. Vladislav představil Woocommerce a vyvrátil nejčastější mýty, které o něm kolují, jako je nízká rychlost, malá flexibilnost k úpravám a nebo nízká rozšiřitelnost – předvedl rychlý Woocommerce s 10 tisíci produkty. Mimochodem si udělal osobní promo pro svůj nový plugin – česká platební brána pro Woocommerce.
Jak povolit, vytvořit a administrovat WordPress Multisite, jak si poradit s více jazyky a prostě více weby pod jednou instancí WordPressu. Kamil se zabýval i tríčky, jak vytvořit multisite s různými doménami.
Za mě nejlepší přednáška konference, fakt wow. Vladimír ukázal na praktických příkladech, jak hacknout WordPress web a následně ukazoval, jak tomu zabránit. Modleme se, aby tohoto pána nenapadlo zaútočit na Váš WordPress, jelikož jeho ukázka sociálního inženýrství, kdy ukazoval, jak snadné je vylákat přístupové údaje byla působivá. Vladimír představoval bezpečnostní pluginy (např. mně se osvědčil iThemes Security) i “nepluginové” věci, jako je smazání nepoužívaných šablon, pravidelná aktualizace pluginů, zálohování (doporučuji Updraft Plus and Backup) nebo https a ftps přístup k webu. Doporučuji ke shlédnutí.
Po této přednášce jsem se slzami smíchu odcházel na prohlídku Wedosu. To bylo něco neuvěřitelného… Daniel rozhodně následoval své učení, že se nestydí za své myšlenky. Ale prosím, nikdo nenásledujte jeho marketingové tipy :))) Přednášku rovněž doporučuji ke spuštění, protože tohle jen tak nevymyslíte.
Po přednáškách jsem ještě navštívil Wedos. Po Wedosu nás notnou dobu prováděl sám Josef Grill a následně další experti Wedosu. Vidět důmyslné chlazení a vytápění Wedosu, záložní zdroj, experimenty s chlazením oleje a sáhnout si na server, kde jsou mé weby ve mě vzbudilo jistotu, že když hosting, tak Wedos.
Bylo to super potkat 130 bláznů do WordPressu. Vyměnit si tipy, pochlubit se svými zlepšováky někomu, kdo Vám neřekne, že to chce mít zelené místo modré, ale ocení technickou důmyslnost. Následně jsme si i vyměnili kontakty a spojili na LinkedIn. Jenom škoda, že jsem se nezúčastnil pre a after party, příští rok to jistí 🙂
