Pomáhám firmám
Uspět
v řízení propagace na základě dat a automatizaci marketingu.
Kontaktujte mě a začněte ještě
WordPress

Open source redakční systém vs. ostatní – co bude lepší?

Vývojáři webových stránek se dělí na dva tábory. První propagují otevřené redakční systémy při vývoji webu (např. WordPress, Prestashop, Joomla) a druzí prosazují vývoj na zakázku nebo vlastní (firemní) redakční systémy. Jakou cestou by měl dnešní klient jít a proč?

Definice pojmů spojených s redakčními systémy

Předně bude užitečné definovat si, co je přesně redakční systém, plugin, open-source redakční systém, uzavřený redakční systém a vývoj na zakázku.

Redakční systém (zkráceně CMS – Content Management Systém) si můžeme představit jako 80 % webových stránek. Je to připravené řešení, které již obsahuje základní funkcionality webu a vývojář již pouze dodělá vzhled a specifické funkcionality klienta.

Plugin (někdy také modul nebo rozšíření) je vytvořená a plně funkční aplikace, která plní konkrétní úkol (např. plugin pro kontaktní formuláře, plugin pro chat, plugin pro zálohování). Tento plugin je možné pouhým kliknutím na „Instalovat“ připojit k redakčnímu systému a následně provést nastavení.  Obvykle není nutné sahat do kódu pluginu.

Open-source redakční systém je takový, který je z větší části vyvíjený komunitou, nikoliv komerční společností a co je hlavní, jeho zdrojový kód je všem bezplatně přístupný a mohou si jej libovolně měnit a šířit jej dále.

Známými open-source redakčními systémy jsou WordPress, Joomla, Drupal nebo Prestashop.  Doporučuji k přečtení tento seznam na Wikipedii, který se zabývá neznámějšími CMS systémy.

Uzavřený redakční systém vlastněný agenturou – Agentury mají zpravidla vytvořené redakční systémy, které implementují jen a pouze u svých klientů. Tyto systémy mohou být postaveny na základu některého open source systému, ale již nejsou schopny přijímat aktualizace ani pluginy těchto systémů.

Uzavřený redakční systém, vyvíjený specializovanou institucí, ale kýmkoliv rozšiřitelný – Některé redakční systémy fungují na principu, že jsou sice uzavřené a placené, do základního kódu nelze (nebo se nedoporučuje) zasahovat, ale pluginy pro ně může vytvořit kdokoliv. Rovněž podpora pro tyto systémy je veřejná, existují fóra a zákaznická báze. Příkladem takového systému může být například české Kentico CMS, které má i verzi zdarma, prémiové funkcionality jsou placené.

Vývoj vlastního řešení – Neexistuje žádný předchůdce řešení, redakční systém byl vytvořen od první řádky kódu do poslední na míru klienta. Řešení je velmi drahé na vytvoření i údržbu a většinou dnes již nevyužívané u moderních webových stránek. Používá se zejména u specifických aplikací, mobilních aplikací, aplikací, které jsou inovativní a nebo unikátní. Může být také využito u tajných projektů nebo ve veřejné správě (ačkoliv zde je to často zbytečně).

V dalším textu budou srovnávána dvě extrémní řešení: 100% open source systém a redakční systém, který je vyvíjený a vlastněný agenturou.

Kritéria hodnocení redakčních systémů

Systémy budou hodnoceny na základě následujících kritérií:

  1. Dostupnost, připravenost k okamžitému použití, prvotní instalace a konfigurace.
  2. Rozšiřitelnost a dostupnost pluginů
  3. Licence a právo
  4. Podpora
  5. Bezpečnost a aktualizace
  6. Cena

1. Dostupnost, připravenost k okamžitému použití, prvotní instalace a konfigurace

V případě uzavřeného redakčního systému se předpokládá, že instalaci a prvotní konfiguraci řešení provede agentura. Vzhledem k sehranosti a zkušenostem týmu nelze očekávat, že by agentura u běžných projektů klopýtla a lze předpokládat, že bude webová stránka připravena k použití relativně rychle. Problém nastává v okamžiku, kdy od své stránky chcete něco, co CMS agentury neumí. Zpravidla bývají v ceníku agentur dvě sazby: jedna za běžné nastavení (může dělat junior programátor) a druhá spočívající v upravování redakčního systému (často musí dělat přední specialisté, kteří systému maximálně rozumí). Druhá sazba je tedy obvykle vyšší.

V případě otevřených systémů je nesporná výhoda, že implementaci může provést kdokoliv. U naprosto jednoduchých stránek je možné využít některou z tisíce šablon (i zdarma), které je možné nasadit za několik hodin, přidat logo a i člověk s minimálními technickými znalostmi může provést implementaci. Samozřejmě, už jsem viděl i případy, kdy si klient nasadil sám řešení, na které neměl technické znalosti a výsledek (ačkoliv open-source) byl naprosto katastrofální a propad ve vyhledávání i v době strávené na stránce byl markantní. To že je snadné nasadit šablonu, neznamená, že by se do tohoto nasazení měl pouštět klient sám. Často je lepší najmout si pro nasazení open-source řešení (i u malého webu) freelancera nebo agenturu. U větších řešení bych již samoimplementaci rozhodně nedoporučoval.

Dalším důležitým aspektem je technologie. Většina open-source CMS pracuje na principu PHP. Pokud z nějakého důvodu potřebujete řešení na technologii ASP.NET, JSP, RoR apod. počet vhodných open-source řešení se značně zúží (ale i takové najdete) a uzavřený systém může být lepším řešením. Na druhou stranu, pro drtivou většinu projektů postačuje PHP.

Takže z hlediska připravenosti k okamžitému použití a obtížnosti instalace se kloním k názoru, že situace je vyrovnaná. (1:1)

2. Rozšiřitelnost a dostupnost pluginů

Předně si ještě upřesněme, že tento článek je o populárních open-source CMS řešeních, které mají řádově statisíce až miliony instalací (pro představu WordPress je nyní využit na každé čtvrté stránce na internetu – viz w3techs.com). Tato open source řešení jsou snadno rozšiřitelná a vzhledem k populárnosti je pro ně dostupné pluginy téměř na cokoliv – většina pluginů je alespoň v základní verzi zdarma, popřípadě za drobný poplatek (do 10 dolarů). Velmi zřídka je nutné sahat do kódu.

Na druhé straně rozšířit uzavřený redakční systém obnáší hodiny práce vývojáře a v podstatě je pouze znovu vytvářené kolo.

Zde jasně vedou open source systémy (2:1)

3. Licence a právo

Open source systémy s licencí GPL jsou volně upravitelné a případně je možné upravená řešení dále sdílet. Samozřejmě, mohou být pluginy, které nelze bez souhlasu autora dále sdílet.

Co se týká uzavřených řešení, zde již záleží na konkrétním licenčním ujednání. Zpravidla se v licenčním ujednání nachází něco jako:

  • jediný, kdo může řešení upravovat je společnost ABC nebo její autorizovaní partneři,
  • klient nesmí zobrazit žádné konkurenční agentuře redakční systém ani kód bez konzultace s ABC,
  • při ukončení spolupráce ztrácí klient možnost využívat nadále systém +vznešené jméno systému+.

Nikdy bych nedoporučil podepsat tuto smlouvu. Již jsem zažil situace, kdy agentura využívala stavu, že je klient na ni závislý a nemůže odejít ani využít služby konkurence. Nejvíce se to projevuje na cenách práce a vyjednávacím postavení. Pokud selže chemie mezi zadavatelem a odběratelem je to opravdu problém.

A i pokud zde nejsou žádné takové smrtící podmínky, další problém nastává, když předáte řešení jinému programátorovi. Často stráví hodiny pouze snahou pochopení systému, který neprogramoval a nikdy neviděl.

Na druhou stranu, pokud využívám open-source řešení, mohu přejít v podstatě ke komukoliv (samozřejmě i v tomto případě pozor na licenční ujednání). Vyhrává open-source (3:1)

4. Podpora

V případě uzavřených systémů jste naprosto závislí na svém account managerovi u agentury, jeho rychlosti a odhodlání.

U open-source systémů naleznete rozsáhlé znalostní báze a fóra na internetu, je naprosto minimální pravděpodobnost, že byste byli se svým problém první. A i kdyby, na fóru WordPress.org je obvyklá doba odpovědi do 2 hodin. Díky popularitě open-source systémů, v případě nouze, vždy najdete schopnou konkurenci, která může případně zaskočit vašeho vývojáře.

Z hlediska podpory, jasně vedou open-source CMS (4:1)

5. Bezpečnost a aktualizace

Nejčastějším argumentem zastánců uzavřených systémů, proč nepoužívat open source systémy je, cituji: „Všechny ty otevřený systémy jsou děravý, proto máme vlastní systém, abychom zajistili bezpečí klientských prezentací.“ A něco na tom bude… Potvrdí to každá statistika, že v drtivé většině úspěšných útoků na web, bylo na webu nasazené open-source řešení. Je to logické – každý zná kód open source řešení a je tedy snadnější najít mezeru a využít ji. Na internetu lze nalézt stovky postupů, jak i naprostý amatér může napadnout stránku na open-source systému. Existují i nástroje, které udělají všechnu práci za útočníka.

Ale stejně bych neřekl, že jsou open-source systémy děravé. Naopak mají většinou o ligu lepší zabezpečení než uzavřené systémy, ale jelikož je jejich kód otevřený, tyto mezery je snadnější nalézt. V případě cílených útoků, kdy útok dělá expert, bude mít 100% aktualizované a zabezpečené open-source CMS mnohem větší šanci ustát útok, než většina uzavřených řešení. 

Také je nutné zmínit, že za většinu úspěšných útoků jsou zodpovědné děravé pluginy, nikoliv díry v jádru open-source CMS. Kromě toho je možné podniknout kroky k zabezpečení open-source řešení, které jej vytvoří téměř neproniknutelné. K zabezpečení je dobré vytvořit pravidelné zálohování na externí úložiště. Domnívám se, že většina těch, kteří kritizují bezpečnost open-source CMS je buď neumí nebo, ze zištných důvodů, nechce zabezpečit.

Důvodem, proč jsou open-source CMS bezpečnější je i fakt, že jsou pravidelně aktualizovaná, kdokoliv z milionů uživatelů může oznámit chybu a v dalším updatu již bude chyba opravena. Díky tomu je stále těžší a těžší řešení nabourat. Také jsou řešení aktualizována s respektem k nejnovějším technologiím.

Na druhou stranu, uzavřená řešení jsou aktualizována více méně sporadicky nebo až tehdy, kdy se něco stane. Také nedokážou z dlouhodobého hlediska konkurovat open-source systémům, které pohání schopná komunita (deseti)tisíců vývojářů.

I zde tedy vyhrávají open-source řešení (5:1).

A poslední bod cena? I za předpokladu, že cena prvotní implementace bude cca podobná, cena následné správy bude rozhodně nižší u open-source systému (pokud předpokládáme webové stránky nebo e-shop) – 6:1!

Na základě předchozích závěrů si troufnu tvrdit, že uzavřená řešení nemohou v dnešním trhu obstát. Agentury by buď měly začít implementovat u klientů open-source řešení a nebo uzavřené, ale snadno rozšiřitelné CMS systémy. Samozřejmě, otevírá se tím obrovská konkurence mezi agenturami, která bude jen a pouze ku prospěchu klienta.

Číst více
E-mail marketing

Rychlorecenze: SmartEmailing 2.1.

Otevřu SmartEmailing a koukám, vypadá jinak a chová se jinak, a to lépe! Neodolám a musím se ihned pustit do několika testů, abych zjistil, co vše se změnilo.

image

Tento příspěvěk nebyl delší dobu aktualizován. Jelikož technologie se mění velmi rychle a i já získávám nové znalosti, nemusí být fakta v tomto článku platná a reprezentovat moje současné know-how. Děkuji za pochopení

Pozitivní změny v bodech

  • Modernější vzhled (výrazně podobný MailChimpu)
  • Intuitivnější ovládání, hlavně co se týká práce s kontakty a obecné orientace v aplikaci
  • Užitečnější a snadno upravitelný dashboard
  • O 200% snazší práce s webovými formuláři
  • Dostupné A/B testování
  • Opět zde vidím dotazníky (které ve SE 2.0 zmizely)

Přetrvávající problémy SmartEmailingu

  • Nepraktický správce souborů – nevzhledný a těžkopádný
  • V porovnání s MailChimpem, nepřívětivý editor
  • Omezené možnosti správy kampaní – např. řazení do složek
  • Možnosti integrování s dalšími aplikacemi (pokud nepatří do portfolia Firmy 2.0) jsou omezené – samozřejmě je možnosti API, ale nejsou připravená řešení.

V každém případě, SmartEmailing 2.1. je jasný pokrok. Rozhodně vyrostl a mezi mail aplikacemi v češtině již nemá SE konkurenci. Pro zahraniční trh ale bude muset ještě přidat. Máte-li zájem o podrobnější recenzi, je skvěle zpracována na affilak.cz.

Číst více
Sociální sítě

Jak řešit chyby na sociálních sítích a obecně online

Stáhnout white paper Jak řešit chyby na sociálních sítích
a obecně online

Tento příspěvěk nebyl delší dobu aktualizován. Jelikož technologie se mění velmi rychle a i já získávám nové znalosti, nemusí být fakta v tomto článku platná a reprezentovat moje současné know-how. Děkuji za pochopení

image

S rozvojem online marketingu vzrostl i počet chyb online. Nedávno jsem byl svědkem ve dvou případech akterém těchto událostí:

  • Příspěvek na Facebook byl poslán s pravopisnou chybou.
  • Na komentář agresivního uživatele na Facebooku odpověděl zástupce společnosti rovněž agresivně a vznikla z toho přestřelka, ke které se přidávali další uživatelé a podporovali svoji stranu.
  • Osobní příspěvek byl poslán na firemní sociální síť.
  • Byl zaslán příspěvek, který ač ne úmyslně, měl velmi hanlivý podtext, na což začali uživatelé velmi promptně negativně reagovat a odhlašovat se ze stránky.
  • Byl zaslán e-mail s nefunkčním odkazem.
  • Byl zaslán e-mail s pravopisnou chybou.
  • Byl zaslán e-mail, kam se nedopatřením zkopíroval jiný text, než který tam měl být.
  • Bylo spuštěno PPC s pravopisnou chybou.
  • Na webové stránky se dostala pravopisná chyba nebo nevhodný text.
  • Kvůli chybě v kódu spadly celé webové stránky.

Všechny tyto události mají jedno společné. Vznikly kvůli nepozornosti, případně nedostatečnému testování a i jejich řešení je velmi podobné.

Jak obecně řešit chyby a překlepy online – PPC, web, e-mail marketing?

  1. Uvědomte si, že už s tím nic neuděláte, prostě je to poslané.
  2. Uvědomte si, že online nemáte šanci poslat omluvu všem uživatelům, kteří přišli s příspěvkem do styku.
  3. Uklidněte se. Pokud jste zrovna nevyzradily strategické plány společnosti na 5 let největšímu konkurentovi nebo nepropálili vládní plány na stavbu raketoplánu, tak o nic nejde. Jste jen člověk, ale…
  4. Jednejte! Hlavně něco udělejte! Nedoufejte, že si toho nikdo nevšimne nebo že si toho nevšimne nadřízený. Co je online je jednou online a i když to smažete, tak to prostě online zůstane.
  5. Začněte tím, že opravíte chybu (pokud to jde) – na webu, na sociálních sítích můžete upravit příspěvek, PPC propagaci lze upravit.
  6. Pokud jste napsali pravopisnou chybu, tak opravte a dál neřešte, 99,9 % lidí pochopí, že jste se jenom přepsali a rozhodně se najde 0,1 % idiota, který vám začne psát „jak jste ztratili zákazníka“, „jak už u vás nikdy nenakoupí“, „jak jste si zničili život“. K tomuto zoufalci, který vás chce potopit, se rozhodně přidají další 2 – 3, takže to vypadá jako tragédie. Zpravidla když máte stránku o 10 tisících lidí, tak se najdou cca 4, kteří vás budou chtít potopit. Hoďte omluvu pod jejich komentáře a nadále neřešte.
  7. Pokud jste poslali pravopisnou chybu v e-mailu, už s tím nic neuděláte. Příště lépe čtěte.
  8. Pokud jste udělali v e-mailu chybu v odkazu, poslali jste e-mail někomu, kdo nebyl adresátem nebo jste udělali jinou chybu, která výrazně narušila význam/funkci e-mailu, je čas poslat omluvný e-mail se správnými informacemi. Následně můžete pouze doufat, že to adresáti pochopí. A příště lépe testovat. Pokud jste poslali pouze chybný odkaz, ale který míří na vaši webovou stránku, ihned kontaktujte svého IT, ať vytvoří přesměrování a situace je zachráněna.
  9. Poslali na sociální síť příspěvek, který tam nepatří? Doporučuji smazat původní příspěvek. Pokud to bylo něco vážného, tak poslat omluvu s textem původního příspěvku. Asi největší haló kdysi vyvolal červený kříž, když jejich zaměstnanec omylem poslal legendární post: Getting Slizzard.

Mazat nebo nechat být? Jak je to s viralitou na sociálních sítích?

Upřímně, v Česku, kde mají stránky zpravidla několik tisíc followerů, smazání příspěvku s chybou je nejlepší možnost a pokud nejste Kancelář prezidenta, nikdo vás řešit nebude. Pokud jste ale nadnárodní společnost se statisíci followerů a obrovským sociálním dosahem, tak smazání nic nevyřeší. Víte, lidé si rádi dělají PrintScreeny příspěvků, které je zaujaly. V tom případě doporučuji napsat omluvu pod původní příspěvek, najít na sociálních sítích všechny PrintScreeny a sdílení, rovněž se omluvit a následně postnout oficiální omluvu jménem ředitele společnosti a tu zveřejnit i na webu.

Jak reagovat na agresivní uživatele, překlepy a chyby na sociálních sítích?

Rozvoj sociálních sítí s sebou nenese pouze usměvavé a pozitivní zákazníky, podporu brandu a nové objednávky, ale i nespokojené uživatele, často i agresivní.

Objektivně posuďte, zda se jedná o subjektivní nespokojenost uživatele nebo objektivní. Pokud má uživatel pravdu, veřejně mu nabídněte kompenzaci a komunikaci nadále směrujte přes e-mail. Nesnažte se zdiskreditovat uživatele, který je objektivně nespokojený. Jelikož může poslat na stránku svoji smlouvu nebo jiný důkaz, kterou si další nascreenují a jste bez argumentů.

Bohužel, většina uživatelů, kteří si stěžují na vaše služby na sociálních sítích, jsou subjektivně nespokojení. Většinou neuspěli s osobní reklamací, tak si chtějí někde vylít vztek. A nebo dokonce oficiální reklamaci ani neposlali a rovnou posílají stížnost na sociální sítě. Těmto lidem už nejde o to, abyste jim uznali reklamaci/stížnost, ale chtějí vás poškodit. Často jsou i nižší inteligence.

Když jsem začínal spravovat sociální sítě pro klienty, chtěl jsem s nimi diskutovat a ukázat jim, že nemají pravdu a vše urovnat. Výsledek? Agrese útočníka se začne stupňovat a viralita příspěvku přiláká další lidi k diskusi. Tento příspěvek již nemůžete smazat, jelikož ho má několik lidí nascreenovaný a již o něm diskutují.

Řešení nevhodného příspěvku, pokud jste se ještě nepustili do diskuse

Napište: „Dobrý den, bohužel máme na Vaši stížnost jiný názor, který jsme vám již psali v e-mailové komunikaci. Rádi se s Vámi ovšem osobně sejdeme a stížnost osobně probereme. Kontaktujte prosím svého zástupce Michala Blažka, michal@michalblazek.cz, tel. 728 729 312.“

Návštěvníci vidí, že se staráte a nestrkáte hlavu do písku, naopak nabízíte osobní setkání. Subjektivně nespokojený zákazník na tuto schůzku nikdy nepůjde. Má velká ramena na sociálních sítích, ale přes telefon nebo osobně říci to samé, co napsal? To většinou nedokáže.

Vždy se snažte komunikaci vyvést ze sociální sítě. Jasně vyspecifikujte svůj názor, ovšem připusťte i možnost, že jste se spletli a že jste ochotni věc déle řešit.

Řešení nevhodného příspěvku, pokud jste se již pustili do diskuse

Mlíko už je rozlité, smazat to nemůžete a vyvedení ze sociální sítě již vypadá tak, že prostě ustupujete nebo že jste argumentačně v koncích. Fungují tyto metody:

  1. Komentář nadřízeného: „Vážený pane Nováku, opět jsme prověřili Vaši žádost a bohužel jsme došli ke stejnému výsledku. Ovšem uznáváme, že jsme mohli něco přehlédnout. Mohl byste se u nás osobně zastavit? S pozdravem, Michal Blažek, ředitel pro reklamace (kontaktní údaje)
  2. Skryjte příspěvek – sociální sítě nabízejí různé metody skrytí příspěvku. Např. na FB lze příspěvek skrýt tak, že jej uvidí pouze autor a jeho přátelé. Následně můžete pokračovat ve své „válce za pravdu“ nebo příspěvek ignorovat.
  3. Pokud jste se pustili do agresivní přestřelky, ukončete ji s omluvou: „Vážený pane Nováku, domníváme se, že jsme zašli příliš daleko. Naše názory se liší, ale rozhodně jsme je oba zbytečně zdůrazňovali. Můžeme se osobně sejít? Mohl bych již zítra v 15 h. Vyhovuje Vám tento čas? Odepište mi prosím na e-mail michal@michalblazek.cz“

Pokud ihned ze začátku je v příspěvku hrubá urážka

S tímto člověkem se vůbec nebavte, příspěvek nahlaste, smažte a při smazání dejte: „Odebrat a zablokovat uživatele“. Pokud se objeví tento uživatel s dalším příspěvkem, udělejte to samé.

Pokud chcete prostě vyhrát spor – chcete jít přes mrtvoly?

Použijte stejné zbraně jako útočník. Pozvěte do diskuse své přátelé, kteří zaútočí na útočníka. Vyberte si dikci, kterou uznáte za vhodnou. Pokud chcete útočníka potopit, je možné do něj jít stylem:

  1. Příspěvek – „Už dost na tohle se nedá koukat. Michale, kašlete na XY, je to úplnej debil.“
  2. Další příspěvek: „Souhlasím, se společností ZZ jsem byl vždy spokojený, a když už jsem musel něco reklamovat, nikdy nebyl sebemenší problém.
  3. Sežeňte lidi, kteří olajkují příspěvky 1 a 2.
  4. Nyní jste vytvořili dva tábory. Vaši spokojení zákazníci se přidají k nově vytvořenému táboru, a pokud máte věrné zákazníky, tak XY potopíte a všichni čtenáři uvidí, že Vy jste ti dobří.
  5. Vytvoříte si ale i nepřátelský tábor, který by nemusel vzniknout, kdybyste konverzaci včas vyvedli ze sociálních sítí.

Pokud jste sociopat

Pokud jste sociopat, který chce jednoduše vyhrát konverzaci stůj, co stůj (a rozhodně vám to nedoporučuji), vytvořte si 2 – 3 falešné profily na sociální síti, získejte pro ně přátelé, nahrajte fotky a dále pokračujte dle předchozího scénáře.

Ale uvědomte si jedno. Vaším cílem by nemělo být spor vyhrát, to ani nejde. Vždy bude někdo naštvaný. Měli byste chtít ukončit konverzaci se subjektivně nespokojeným zákazníkem způsobem, že on nebude mít potřebu vás dále pomlouvat a možná i časem pochopí, že jste možná měli pravdu.

A to nejdůležitější…

Zachovejte klid a situaci řešte. Stejně jako v každém jiném oboru platí: „Kdo nic nedělá, nic nezkazí.“ Chyby online jsou ihned vidět a většinou zasáhnou velké publikum. Na druhou stranu, jejich odstranění je zpravidla levné. Například chybu v letáku hned tak neodstraníte, a pokud jste již letáky rozdaly, tak se vám pravděpodobně ani nepodaří poslat omluvu adresátům. Z tohoto hlediska jsou chyby online mnohem lépe řešitelné.

Přesto ale doporučuji co nejkomplexnější testování a kontrolu před odesláním – přeci jenom je lepší chyby nedělat, abyste je následně nemuseli řešit.

Přeji hodně štěstí při využívání online kanálů. Michal Blažek

Číst více
Webová analytika

Jak sledovat přehrání videí v Google Analytics?

Nedávno mě napadlo, že by bylo super sledovat přehrání videí z YouTube v Google Analytics. A to nejen samotná přehrání, ale i aktivitu uživatelů v souvislosti s videi. Na které stránce je video přehráno, jeslti uživatel dokoukal video a kteří uživatelé pravděpodobně dokoukají video. Také je zajímavá statistika, jestli uživatelé, kteří dokoukají videa mají větší sklon ke konverzi než ti kteří nikoliv.

Abych to shrnul, začal jsem hledat řešení a povedlo se mi najít vynikající řešení od Stéphana Hamela na CardinalPath.com. Řešení je geniální i díky tomu, že je kompletně implementováno pomocí Google Tag Manager. Většina podobných řešení požaduje přidání enablejsapi ke všem videím. Řešení od Stéphana Hamela toto řeší elegantně pomocí makra v Google Tag Manager.

Pro demonstraci zde filtry znehodnocené statistiky z czech-us.cz. Tyto statistiky si můžete snadno přenést do vlastního reportu a nechat si zasílat každý den/týden na e-mail nebo kombinovat s dalšími dimenzemi GA.

Kdybyste měli s implementací problém, rád pomohu. Pokud máte nastavený GTM, lze řešení implementovat cca za jednu hodinu.

Číst více
Sociální sítě

Přidávání příspěvků jménem stránek, plánování a antedatování příspěvků – nové aktualizace Facebooku

Facebook dnes opět zlepšil náladu správcům stránek novými aktualizacemi. První aktualizací je možnost přidávat příspěvkem jménem uživatele nebo jakékoliv stránky pouhým překlikem.

image

Hodnotím velmi pozitivně, jelikož dříve bylo nutné přihlásit se jménem stránky a stále překlikávat “Používat Facebook jako…”

image

A druhou aktualizací je spíše kosmetika. Při kliknutí na šipky přidat příspěvek můžete vytvořitit Koncept příspěvku (což nebylo dosud možné) a nebo zpětně datovat příspěvek, což nyní bylo možné nastavením staršího data příspěvku než dnešek.

Změny se projevují na účtech postupně. Good job Facebook!! Jen tak dále.

Číst více
Názory

Recenze knihy Web ostrý jako břitva – Jan Řezáč

Začněme třemi hlavními tézemi knihy:

  1. Klient je někdo, kdo sice rozumí svému byznysu, ale o webdesignu neví téměř nic. Přesto má často tendenci webdesignerovi do práce velmi intenzivně zasahovat.
  2. Ale to je v pořádku. Od toho je tady webdesigner, aby klientovi vše vysvětlil a dodal řešení, které bude klientovi generovat zisk. Koneckonců, proto si klient někoho najímá.
  3. Problémem je, že většina webdesignerů jsou amatéři, kteří slepě dělají, co řekne klient a následně se vymlouvají na to, že „takto to klient chtěl.“ Jejich výstupy nejsou kvalitní a ani nepřináší zisk. Nejhorší jsou ti, kteří si myslí, že ví, co dělají, ale oni neví, že neví, že neví.

Řešením na všechny tři body je webdesigner, který rozumí svému řemeslu a dokáže nejen prodat sebe, ale i svoje řešení, které může být často mnohem dražší než řešení konkurence, ale bude funkční. Jan Řezáč prezentuje webdesign jako opravdu širokou disciplínu, která zahrnuje vše od první schůzky s klientem po snadnou správu finálního produktu. Většina lidí si pod pojmem webdesign představuje pouze grafiku, ale to je pouze vrchol ledovce, ta opravdová práce je pod ním.

Kniha se do hloubky zabývá potřebami klientů, procesem návrhu funkčního webu, uživatelským testováním, projektovým řízením, komunikací s klienty a samozřejmě principy, jak dodat funkční web. Ale pod těmi principy si nepředstavujte popis: „Na webu musí být to a to a to,“ ale spíše doporučené postupy jak navrhovat web. K tomu slouží i vcelku detailní analýza fází návrhu webu od smysluplnosti, použitelnosti a dostupnosti až po vytvoření vazby s návštěvníkem.

Co dává knize přidanou hodnotu, kvůli které už samo o sobě stojí utratit 695 Kč je segmentace zdrojů, které jsou vhodné k rozšíření znalostí, a to jak online tak knih, zejména zahraničních. Osobně jsem shledával na některých stránkách mnohem větší přínos v poznámce pod čarou, která je stylově označena břitvou, kde autor píše své poznatky z praxe, které pro mě byly kořením knihy, často mě vedoucí k vyřečení slov jako „typický“, „to snad není možné“ a nebo „to si děláš…“

Ale i na této knize, která spadá do silného nadprůměru toho, co jsem o onlinu a webu četl, mi některé věci scházely. Ačkoliv pozitivně hodnotím části, které se zabývají komunikací s klientem, obecná dikce knihy navenek je, že se více zabývá tou částí návrhu, než soft částí řízení projektu. Autor učí konzultanty základy asertivity, někdy jsem nabýval dojmu, že kniha by se měla jmenovat „Konzultant ostrý jako břitva“. Také bych v knize uvítal případové studie ze skutečných projektů, jelikož některé části knihy jsou spíše teorií a praktický aspekt do nich přidávají jen poznámky pod čarou. Jedna velká případová studie na konci knihy by dílu velmi prospěla.

Autorův styl psaní mi přišel rázný a přitom velmi profesionální. Po sérii knih Hry o Trůny je Web ostrý jako břitva od Jana Řezáče první knihou, kterou jsem přečetl jedním dechem a nyní ji čtu podruhé, abych opravdu chytl všechny myšlenky. Čtení podporuje originální vazba a grafické ztvárnění knihy.

S klidem mohu napsat, že knihu doporučuji k přečtení všem, kteří nějakým způsobem fušují do webdesignu, online marketingu a nebo… tedy hlavně těm, kteří sedí na opačné strašně stolu než webdesigner. Jste-li marketingový ředitel nebo majitel firmy, knihu si 100% přečtěte. Pomůžeme vám poznat kvalitního webdesignera, zbavit se amatérů, neházet kvalitním lidem klacky pod nohy a v konečném důsledku vydělat díky spolupráci mnohem více. 

Číst více
Konference, školení, novinky

Krátké díky od Lukáše Kerharta

Michalovy rady, postřehy a doporučení jsou zaměřené na aktuální potřeby dnešního internetového uživatele a moc mu děkuji za jeho vstřícnost, ochotu a pomoc.

Michal Blažek mi ukázal jak důležitý je online marketing při tvoření personal brandingu na internetu. Jeho rady, postřehy a doporučení jsou zaměřené na aktuální potřeby dnešního internetového uživatele a moc mu děkuji za jeho vstřícnost, ochotu a pomoc. Jeho služby můžu vřele doporučit, protože je to člověk na správném místě a z jeho přednášek doslova srší pozitivní energie.

Lukáš Kerhart, řečník, školitel, motivátor.

Číst více
WordPress

Report z 3. WordPress konference v Hluboké nad Vltavou

3. WordPress konference byla prostě pecka! A jelikož v tomto reportu nechci znovu objevovat kolo, vezmu to hodně stručně a ze svého subjektivního pohledu. Opravdu podrobný report, včetně všech videí a prezentačí naleznete na Náš WordPress CZ.

Petr Bechyně – 5 otázek, když plánujete web

Z této přednášky jsem si odnesl magický trojúhelník, který by měl pochopit webdesigner i zákazník. Je to jasné RYCHLOST – KVALITA – CENA a jenom dvě části trojúhelníku mohou projekt charakterizovat. Web rychle, kvalitně a levně prostě nejde udělat!

Johny 2046 – Easy plugin

Ze začátku mi tato přednáška připadala slabá a plugin těžkopádný. Ale na druhou stranu opravdu “easy” responzivní web s bannerem, menu a příspěvky se dá pomocí tohoto pluginu udělat přes noc a nemusíte kupovat žádnou šablonu. Takže můj názor na tento plugin: skvělé řešení pro opravdu jednoduché WP weby, pro složitější bych šel jinou cestou.

Tomáš Poner – Email marketing na WP webu

Tomáš objektivně zhodnotil mailové systémy pro WordPress, doporučil ty nejlepší: MailPoet nebo MyMail a představil publiku koupi rozesílky z dobře hodnoceného SMTP serveru, čímž nebude ohroženo skóre poskytovatele hostingu a zvýší se doručitelnost e-mailů – Stable.cz. Umím si představit, že když mi klient řekne, že má 300 adres, místo MailChimpu mu naimplementuji MailPoet s rozesílkou přes Stable. Cenově to vyjde na méně a školení bude také kratší. Každopádně pro větší projekty bych doporučil jiná řešení o kterých píšu v sekci E-mail Marketing

Daniel Dubravec – Největší WordPress faily, které nikdo nechtějte zažít

Během této přednášky jsem téměř uronil slzu nad tím, co musejí ve Wedosu zvládat. Poselství bylo jednoduché – o systém se starejte, jinak vám ho brzy někdo nabourá a my vás budeme muset v nejhorším případě odstřihnout. Doporučuji pustit i pro pobavení, co dokážou lidé na helpdesku vyplodit.

Vladislav Musílek – Woocommerce eshop

Jako domeček z karet se rozpadlo mé přesvědčení, že dobrý eshop s redakčním systémem = Prestashop. Vladislav představil Woocommerce a vyvrátil nejčastější mýty, které o něm kolují, jako je nízká rychlost, malá flexibilnost k úpravám a nebo nízká rozšiřitelnost – předvedl rychlý Woocommerce s 10 tisíci produkty. Mimochodem si udělal osobní promo pro svůj nový plugin – česká platební brána pro Woocommerce.

Kamil Kuchta – WordPress Multisite

WordPress konference

Jak povolit, vytvořit a administrovat WordPress Multisite, jak si poradit s více jazyky a prostě více weby pod jednou instancí WordPressu. Kamil se zabýval i tríčky, jak vytvořit multisite s různými doménami.

Vladimír Smitka – Jak si (ne)nechat hacknout WordPress stránky

Za mě nejlepší přednáška konference, fakt wow. Vladimír ukázal na praktických příkladech, jak hacknout WordPress web a následně ukazoval, jak tomu zabránit. Modleme se, aby tohoto pána nenapadlo zaútočit na Váš WordPress, jelikož jeho ukázka sociálního inženýrství, kdy ukazoval, jak snadné je vylákat přístupové údaje byla působivá. Vladimír představoval bezpečnostní pluginy (např. mně se osvědčil iThemes Security) i “nepluginové” věci, jako je smazání nepoužívaných šablon, pravidelná aktualizace pluginů, zálohování (doporučuji Updraft Plus and Backup) nebo https a ftps přístup k webu. Doporučuji ke shlédnutí.

Daniel Šrámek – Člověk by se neměl stydět za své myšlenky

Po této přednášce jsem se slzami smíchu odcházel na prohlídku Wedosu. To bylo něco neuvěřitelného… Daniel rozhodně následoval své učení, že se nestydí za své myšlenky. Ale prosím, nikdo nenásledujte jeho marketingové tipy :))) Přednášku rovněž doporučuji ke spuštění, protože tohle jen tak nevymyslíte.

Den otevřených dveří Wedos

Po přednáškách jsem ještě navštívil Wedos. Po Wedosu nás notnou dobu prováděl sám Josef Grill a následně další experti Wedosu. Vidět důmyslné chlazení a vytápění Wedosu, záložní zdroj, experimenty s chlazením oleje a sáhnout si na server, kde jsou mé weby ve mě vzbudilo jistotu, že když hosting, tak Wedos.

A pár obecných postřehů

Bylo to super potkat 130 bláznů do WordPressu. Vyměnit si tipy, pochlubit se svými zlepšováky někomu, kdo Vám neřekne, že to chce mít zelené místo modré, ale ocení technickou důmyslnost. Následně jsme si i vyměnili kontakty a spojili na LinkedIn. Jenom škoda, že jsem se nezúčastnil pre a after party, příští rok to jistí 🙂

Číst více
Konference, školení, novinky

Reference od Jakuba Šafránka – restaurace

Informace z článku Michala Blažka o online marketingu pro restaurace na jeho blogu jsme využili pro marketing naší zubní ordinace. Díky těmto tipům jsme teď na první stránce na většinu pro nás zásadních klíčových slov jak na Google tak na Seznamu. Zákazníci nás mohou snadno najít a hodnotit naše služby.

– Bc. Jakub Šafránek, freelance SAP consultant & presentation consultant

Děkuji Jakubovi za tuto pochvalu. Velmi mě potěšila! Zde naleznete zmiňovaný článek o online marketingu pro restaurace.
Číst více
E-mail marketing Webová analytika

Jak sledovat kliknutí na odkaz v osobním emailu

Nástroje pro odesílání hromadných mailů mají sledování odkazů jako základní funkcionalitu a nemusíte nic dělat (např. MailChimp, SmartEmailing apod.). Ale co když posíláte pouze jeden e-mail a zajímá Vás, jestli adresát klikl na odkaz v e-mailu nebo v patičce e-mailu? Zapomeňte na potvrzení o přečtení. Je více než dost lepších a přesnějších možností.

1. Využijte zkracovač odkazů

Funguje to následovně. Vezmete odkaz, vložíte jej do zkracovače a dostanete krátký odkaz, např. http://bit.ly/W3AwDI. Následně uvidíte ve zkracovači, kolikrát byl odkaz navštíven a pár doplňujících statistik. Stejně můžete sledovat odkazy třeba i na sociálních sítích. Budete překvapeni. Často se stává, že příspěvek na FB nikdo nelajkne, ale má stovku prokliků. Doporučuji zkracovat bit.ly. Následně vkládejte pomocí možnosti vložit odkaz (většinou ležatá osmička) – uživatel si nevšimne ani zkráceného odkazu.

2. Využijte Google Analytics – sleduje aktivitu uživatele i na webu

Výhodou sledování přes Google Analytics je, že nejen že zjistíte, že byl odkaz prokliknut, ale i jak se uživatel choval na webu. Můžete samozřejmě využít pouze na vlastních webových stránkách. Funguje to tak, že využijete tzv. UTM tagy. Takto vypadá odkaz: http://www.michalblazek.cz?utm_source=personalemail&utm_medium=email&utm_campaign=trac10025. V odkaze sdělíte Google Analytics, že plánujete sledovat osobní e-mail (utm_source=personalemail), médium/nástroj je e-mail (utm_medium=email) a kampaň je trac10025 (utm_campaign=trac10025). Následně si vytvoříte tabulku, kam si napíšete, že trac10025 je odkaz ten a ten.

Toto není úplně správné použití Google Analytics. Analytics má sloužit k získávání agregovaných dat. Je tedy dobré tuto metodu použít např. ke statistikám prokliků odkazů ve Vašem e-mailu. Já jsem např. z agregovaných hodnot zjistil, že 3 ze 4 lidí, s kterými jsem komunikoval poprvé, si prohlédli můj blog nebo profil na LinkedIn. Znovu upozorňuji, že sledování přes Google Analytics můžete využít v e-mailu pouze tam, kde máte přístup do Google Analytics. Takže pro LinkedIn jsem musel využít zkracovač.

V Google Analytics tyto statistiky naleznete v sekci Akvizice – Kampaně. Pro tvorbu odkazů můžete využít Nástroj pro tvorbu adres URL od Google. Když přidáte sekundární dimenzi Chování, můžete zjistit, co si obvykle návštěvníci po prokliku prohlíží.

3. Využijte Signals – sleduje i otevření e-mailu

Díry na trhu si všiml Hubspot a vytvořil aplikaci Signals. Aplikace je rozšíření pro Chrome nebo Outlook a bez jakéhokoliv úsilí z vaší strany bude sledovat kliknutí na odkazy a i otevření e-mailů. Do 200 akcí měsíčně je naprosto zdarma. Aplikace se integruje do Chrome a následně se tlačítko Odeslat v GMAILu mírně změní.

image

Jakmile někdo otevře e-mail, který byl odeslán s aktivovaným Signals, v adminu Signals se zobrazí ihned informace.

image

Jak to funguje po technické stránce? Signals sám změní všechny vaše odkazy na vlastní URL, které poté sleduje, takže vlastně to samé jako URL shortnener. A jak je možné, že dokáže Signals měřit otevření e-mailu? V textu e-mailu je ukrytý mikro obrázek. A pokud je povoleno zobrazování obrázků, tak Signals dokáže změřit, zda byl obrázek stáhnutý ze serveru, a tudíž otevřený e-mail.

Další metody sledování odkazů

Mechanismus Signals je velmi jednoduchý a dá se snadno naprogramovat. Např. si můžete vytvořit v rámci organizace systém sledování e-mailů www.michalblazek.cz/sekce?id=5586. A následně pracovat s ID. Ale proč vynalézat kolo? Výhodou je, že v tomto případě máte plnou kontrolu nad daty a můžete je případně i provázat se svým CRM a také vytvořit URL více „seriózní“ (viz další část)

Úskalí všech řešení – etické a legislativní aspekty

Neexistuje žádná legislativa, která by toto sledování jakkoliv omezovala. Úplně jinou kapitolou je využívání Google Analytics na webu a odesílání hromadných sdělení, tam již je větší diskuze, ale sledovací odkaz v osobním e-mailu, v jakékoliv podobě, je právně naprosto v pořádku, bez nutnosti upozorňovat uživatele.

Eticky již je to jiné kafe. Ne každému se zamlouvá myšlenka, že je sledovaný odesílatelem. Velmi malá část populace zná tyto možnosti (a pravděpodobně ani zákonodárci netuší), pravděpodobně se ještě dlouhou dobu nikdo nedozví, že používáte nějaké sledování. A i kdyby tuto technologii adresát znal, pravděpodobně ji nebude zkoumat nebo si jí nevšimne.

Takže vlastně není žádné reálné riziko. Je to jen na vás, jestli jste oukej s myšlenkou, že druhé sledujete. Já osobně jsem opustil sledování individuálních odkazů a sleduji pouze agregované statistiky. Pouze v ojedinělých případech, kdy si chci být jistý, že adresát četl moji zprávu, technologie využívám.

V případě jakýchkoliv dotazů mě kontaktujte.

Číst více
1 14 15 16 17 18 20