Názory

Moje cesta po Izraeli – 10 věcí, které bychom se mohli přiučit a 4 věci, kde mají Izraelci rezervy

Poté, co jsem si přečetl speciál Reflexu o Izraeli, říkal jsem si, že toto musím vidět. Protože jestli je to pravda, tak toto je země opravdu podnikání zaslíbená. A z většina byla. Samozřejmě, těžko hodnotit po týdnu, ale i tak se pokusím.

1. Myšlení v souvislostech

Jeli jsme kolem Mrtvého moře, které má poslední desetiletí problém, že klesá jeho hladina, a pokud to takto bude pokračovat, tak se může stát, že žádné Mrtvé moře už nebude. Dle průvodkyně, je to obrovský problém, jelikož do regionu už nikdo nechce investovat, protože neví, co se stane s jejich penězi. Právě teď je turistický ruch obrovský, ale vláda musí udělat maximum pro jeho udržení a rozvoj.

2. Není velkých cílů

Vysychá nám Mrtvé moře a musíme tam dostat vodu. Nejdřív se vědci pokusili objevit příčinu. Zjistili, že důvodem je, že z jezera na severu země, které bylo napojené na Mrtvé moře a kdysi i na Středozemní  je využíváno pro pitnou vodu a nemůže tedy nadále napájet Mrtvé moře. Izrael tedy přišel s projektem, že vytvoří kanál z Rudého moře, které je ve výšce nula, takže snadno do -430 metrů, kde je Mrtvé moře vodu dostanou a ještě k tomu po cestě udělají vodní elektrárny.

3. Ve spolupráci je síla

Aby tento projekt byl realizovatelný, tak bylo nutné aby se domluvily tři strany. Ačkoliv země v regionu mají velké rozpory, všechny pochopily, že Mrtvé moře potřebují a stojí za to, hlavně finančně, jej zachránit. Nyní žádají o podporu Světovou banku. Obecně Izraelské firmy praktikují tento model a Izrael se snaží propojovat firmy s investory. Stačí se kouknout na Eventbrite nebo Meetup, jsou tu vypsané i různé příležitosti k potkání s investory.

4. Ale občas se musíte postarat sami o sebe!

Takto by se dala popsat velká část izraelské historie. V současnosti je úžasné, jakým způsobem v zemi funguje armáda. Jak jsem se bavil s jedním Izraelcem už na docela citlivé téma: „Všichni by nás chtěli tady zničit, ale nemají na to. Už dostali hodněkrát.“ – když se podíváte na seznam sporů proti Izraeli, od roku 1948 nebyl nikdo ani blízko k tomu, aby Izrael nějak ohrozil. Ať už jste v Izraeli kdekoliv, potkáváte muže i ženy, kteří se vrací na víkend z armády nebo jsou aktuálně ve službě. Muži jsou v armádě na 3 roky a ženy na 2.

5. Nikdo nepochybuje o své povinnosti být v armádě

Všichni ví, že bez armády by nebyl Izrael. Není o tom diskuse. V rámci své armádní služby můžete být umístěni i třeba do muzea. Jako jedna slečna, která nám během prohlídky řekla, že toto je vlastně její vojenská služba a bylo vidět, že je z toho zklamaná, že své zemi pomáhá prohlídkami v muzeu.

6. Rovnost pohlaví

Izrael je země, kde mi přijde, že neexistují jakékoliv rozdíly mezi ženami a muži, vyjma těch, které jsou biologické. I přes to se mi zdá, že v zemi neexistuje něco jako přehnaný feminismus. Porodnost je velmi vysoká a země ji podporuje. Například, když si půjčujete kolo, automaticky dostanete i sedačku na dítě. Dětské koutky jsou úplně všude. Toto jsem více pochopil v rozhovorech právě v tomto čísle Reflexu, kdy Izraelci mají jasně dané priority: ochrana země (bez toho by nebyla rodina), rodina (bez ní náš národ vymře), práce a podnikání.

7. Špičkové technologie a podpora jejich rozvoje

V Izraeli najdete tisíce technologických startupů (v ČR známé např. Wix, MyHerritage, Viber) a nové mrakodrapy, kde tyto startupy budou moc sídlit, rostou na každém rohu. Izrael nemá v podstatě žádné přírodní bohatství a vlastně ani dostatek pitné vody. Ostatní státy nedostatek pitné vody řeší tím, že si musíte kupovat balenou vodu (třeba Malta). V Izraeli vymysleli špičkovou technologii pro odsolování mořské vody. Dokud jsem se nedozvěděl, že piju odsolenou vodu, tak jsem to nepoznal. Tato technologie je unikátní a Izrael ji sdílí pouze se Španělskem – což nezapomněla průvodkyně zmínit, jelikož byla na své vědce hrdá.

Stačí se kouknout pouze na události na Facebooku, hlavně v oblasti Tel Avivu – je zde spousta událostí, které se zabývají výzkumem, vývojem, programováním apod. Většina z nich je zdarma. Dvou jsem se i zúčastnil a úroveň byla skvělá. Bohužel více jsem nestihl, jelikož pouze velmi málo bylo v angličtině.

8. Sebevědomí

Izraelci jsou sebevědomí jako národ a co jsem měl možnost potkat, tak i jako jednotlivci.  Vychází to i z toho, čím museli projít. Vlastně každý, komu je 26 let držel v ruce samopal, bojoval za svou zemi a celý život byl vychovávaný v nutnosti chránit svou zemi, rodinu a toto se zdá se propisuje hodně i do mentality.

Když jsme u té hrdosti, fakt se mi fakt líbilo jedno tričko:

9. Přímost nebo chcete-li chucpe

Na Wikipedii byste našli, že chucpe je až arogantní chování. Tak se opravdu někteří Izraelci chovají. Pokud vyloženě nejste v turistické oblasti, nečekejte žádné ťuťu-ňuňu, žádné zdvořilostní fráze. Prostě chcete něco, tak to řekněte a nečekejte, že druhá strana s vámi bude něco diskutovat. Nikdo není zvědavý na vaše: „Would it be possible, if I…“ Byl jsem i na semináři „Networking in Izrael“, kde izraelský podnikatel vysvětloval dvoum Američanům, že na slušnosti tady nikdo nemá čas, tady jde o byznys. Pokud se takto chovají Izraelci i na schůzkách, tak možná bych na ně i chodil rád.

10. Tolerance

Nikdo nezkoumá, v co věříte nebo nevěříte. Prostě jste v Izraeli, tak dokud budete respektovat ostatní, tak jste tu vítáni. Viděl jsem i situace, kdy izraelská a arabská rodina byly spolu na procházce s dětmi a kočárky.

A aby byl článek názorově vyvážený, jsou určitě i situace, kdy by se Izraelci mohli učit od některých Evropských států, třeba Německa:

1. Přenést se přes staré křivdy

Izraelci hodně řeší minulost a do určité míry je i jejich hnacím motorem. Některé křivdy se dají pochopit, ale třeba mě překvapila averze k Britům. Během britské nadvlády udělali Britové několik přešlapů, ale vše co udělali, bylo logické. Nepustili například do Izraele několik lodí s uprchlíky a násilím je donutili se otočit – ale řekněme si, co dělá Izrael dnes – jejich letištní kontrola mi trvala hodinu a půl.

Británie také tvrdě bojovala proti jejich nezávislosti. Ale podíváme-li se do historie, tak nebýt toho, že se Palestina stala součástí Commonwealthu, tak by nyní nejspíš byl Izrael součástí nějakého arabského státu.

Nemluvě o tom, že během druhé světové války Britové Izrael tvrdě bránili, ačkoliv nemuseli a mohli se soustředit na obranu své země. Vybudovali v zemi také docela solidní infrastrukturu. Ačkoliv průvodkyně zmiňovala, že vláda nyní dostavuje železnici, jelikož Britové ji postavili nedostatečně.

2. Angličtina a ukazatele

Izrael mi přišel fakt špatně značený, například pro jízdu na kole nebo pěšky, o centru Jerusalému nemluvě. Dost i důležitých upozornění bylo pouze v hebrejštině. Jízdní řády byly pouze v hebrejštině, autobusy hlásily pouze hebrejsky a většina menu, i v turistických oblastech byla hebrejsky. Přijde mi, že toto by mohlo rozvoj oblasti brzdit. Zvlášť vzhledem k faktu, že většina lidí anglicky umí.

3. Infrastruktura

Infrastruktura v Izraeli kolabuje snad pořád. Často bylo lepší jít pěšky 40 minut, protože autobus to stihl kvůli zácpám za 31. Na tomto Izrael pracuje, staví železnici mezi Jerusalemem a Tel Avivem, ale je to vážně obrovský projekt a většina trati vede uprostřed ničeho, takže je to těžké logisticky. Zde se mi líbilo, jak to okomentovala jedna skupinka v buse, když jsme se začali bavit v zácpě: „Opravdu tlačíme na vládu, aby to už dostavila.“ Líbilo se mi, jak Izraelci věří ve své představitele.

4. Nepořádek a nezrekonstruované budovy

Když jsem vstoupil na hlavní nádraží v Tel Avivu nebo Jerusalemu, chvilku jsem si říkal, jestli jsem si nespletl zemi. Pak ale k této ušpiněné budově přijde autobus s plně funkční klimatizací a wi-fi. Následně jdete po hlavní ulici v Izraeli a je tu několik totálních ruin a vedle komplex tří mrakodrapů a další rozestavěný. Proč nejde toto vyladit?

Celkově si ale myslím, že Izrael je skutečně inspirativním místem. A jeho historie, hlavně novodobá od roku 1945 mi přijde úchvatná. Co dokázali Izraelci v podstatě na poušti postavit za 70 let dává slovu nemožné úplně nový význam. Jakým způsobem Izraelci vyhráli válku o svou nezávislost dává odhodlanosti a strategii naprosto nové rozměry. Věřím, že se sem ještě někdy podívám a snad příště bez té 1.5hodinové prohlídky na letišti.

Během svého pobytu jsem se zúčastnil i jedné skvělé události: Five basic lessons from UX and front-end development in Booking.com.

Komentáře

Mohlo by se vám také líbit
Účetnictví nehmotného majetku dle ČÚS a IFRS
Assessment centrum pro studenty SPŠ Prosek – Marketing Makers