Názory

Marketing Andreje Babiše – jak funguje a proč s ním vyhrává volby

Sledovat profily a vystupování Andreje Babiše, dalších představitelů hnutí ANO nebo mluvčího prezidenta je obrovská marketingová, PR a komunikační lekce. Oni (jejich týmy) jsou v tom prostě dobří. Toto je 6 bodů, co dělají a co je odlišuje od většiny dalších politických stran.

(Zdroj náhledového obrázku: Motiv z trička Sorry jako klienta Trikator.cz – děkuji za poskytnutí)

1. Používají srozumitelný jazyk

Pokud sledujete představitele Hnutí ANO na sociálních sítích, je vidět, že se opravdu snaží, aby jim každý rozuměl. Pro porovnání jeden z posledních příspěvků TOP 09: „…vláda vyvíjí negativní fiskální úsilí…“ Sorry jako, to bez chvíle přemýšlení nedám ani já (ale je pravda – makro jsem měl za 3). Andrej Babiš by řekl: „Nebudeme vyhazovat peníze za drahé úředníky.“ Sliby ANO jsou srozumitelné a jasné (realizaci nyní neřeším).

2. Výsledky ANO jsou hmatatelné

Máte účtenku s EET kódem, můžete se přihlásit do účtenkovky. Máte o 900 Kč více na důchodu, platíte menší jízdné. Na tyto výsledky si můžete sáhnout. Vidíte, že tato strana opravdu pracuje. Těžko si sáhnete na kvalitnější vzdělávací systém. Neříkám, že by všechny další strany měly rozdávat koblihy, ale měly by svá rozhodnutí lépe prodávat a převádět do hmatatelnější podoby (viz bod č. 4)

3. Vystupují lidsky

S kým se jako člověk, který vezme sako na sebe při svatbě a pohřbu ztotožníte? S „okravatěným panákem“ nebo s člověkem, který se nechá vyfotit na koncertu s kapelou, při pařbě na Michala Davida nebo u pisoáru na koncertu. Volíte vždy lidi, s kterými máte maximum společného. Jak řekl jeden můj příbuzný při předchozích prezidentských volbách: „Kdyby Zeman a Schwarzenberg přijeli k nám na vesnici, kdo by s námi zašel na pivo?“

4. Hnutí ANO se umí skvěle prodat

Volební kampaně pravicových stran připomínaly spíše soutěž, kdo ukáže, jak Babiš více škodí. Když se podíváte na Twitter ministryně financí, každý den vidíte, co zrovna dělá, o čem jedná, o co se snaží. To samé Andrej Babiš. I pokud by měl vypustit jen motýle na pole, dokáže to prodat a zdůvodnit. Jiné strany třeba nejsou ve vládě a nemohou příliš rozhodovat, ale zase mají politiky v regionech. Mohou pravidelně ukazovat, jak pomohly městu, sousednímu městu nebo kraji a tím získávat voliče. A tyto příspěvky samozřejmě propagovat na sociálních sítích v okolích měst.

Jelikož Hnutí nezapomíná příspěvky propagovat. Kuriózně, čím více se zde objeví nenávistných komentářů nebo jakýchkoliv reakcí tím více se příspěvky šíří a tím levnější je propagace. A čím více do Babiše jiné strany kopou, tím spíš jej jeho voliči budou bránit. Je čas přesvědčit vlastními činy a nekopat do Hnutí ANO.

5. Marketing Hnutí dokáže kouzlit s čísly

Dle statistik Policie ČR za rok 2017, 90,7 % nehod bylo způsobeno střízlivými řidiči a pouze 9,3 % nehod bylo způsobeno řidiči pod vlivem alkoholu. Logicky z toho plyne, že jedno pivo před řízením nemůže škodit, jelikož je větší šance, že uděláte nehodu střízlivý než opilí. Toto je oficiální statistika vyhnaná, ale závěr z ní je špatný. Jelikož chybí kontext. Nevíme, kolik celkem vyjelo střízlivých a opilých řidičů.

Je to stejné jako když Hnutí prohlásí, že v roce 2018 otevřelo 30 km dálnic. Toto je v zásadě správné číslo, jenom se do toho počítají i opravy, takže v reálu bylo otevřeno 2,7 km. Více v této analýze Martina Jurici. Nebo když Jiří Ovčáček napsal, že řepky není příliš, že ji stejně bylo i v letech 1820 – 1839. To je fakt, ale tenkrát se používala na svícení a to již dnes není úplně potřeba.

5. Andrej Babiš je osobnost s příběhem a na tom se dá stavět

Miliardář, který se těžko dostával ke svému bohatství, udělal si hodně nepřátel, vstoupil do politiky, jelikož chtěl udělat naší zemi lepším místem pro život. Už nemá proč krást, má vše. Přesto na něj ostatní hází špínu. Tomu se věří snáz než těm složitým rozborům. Prostě, když Andrej Babiš říká, že byl jeho syn na Krymu na dovolené, tak byl asi na dovolené.

Pozitivní i negativní historii politiky psaly osobnosti. Kdo by dokázal říci, do jaké strany patřil Churchill, Roosevelt, Lincoln nebo Mussolini?

Nedávno jsem na Twitteru viděl toto:

A ono to tak možná je, pokud je velká osobnost v čele strany podpořena schopnými kolegy, dokáže psát historii. V tomto případě je schopný jen marketingový tým. Dle mého názoru, konkurenční strany nemají aktuálně známou osobnost, s kterou by se široká skupina voličů mohla ztotožnit. A je mnohem těžší ztotožnit se s názory politické strany než s názory jedné výrazné osoby.

6. Zatloukej, zatloukej, zatloukej

Když se stane nějaký průšvih, Hnutí razí přesně tuto strategii:

A během ní dokáže nejen mistrně zatloukat, ale i udělat z ostatních blázny. „Necitlivé hyeny, které natáčí mého postiženého syna“, „To je kampaň, to všechno Kalousek“ a dokážou nakonec situaci otočit tak, že je to vlastně reklama zdarma.

Můžeme Babišovi i Zemanovi říkat populisté, ale dokud dokážou lidem dát důkazy své práce a přesvědčit je o své pravdě srozumitelnou metodou (Silné Česko), budou vyhrávat. A jakákoliv veřejné osočování bude v očích jejich příznivců pouze špiněním.

Jak jsou na tom s marketingem české demokratické strany?

Porazit Hnutí ANO a Miloše Zemana může pouze strana s výraznou osobností, s lidským přístupem a intenzivním marketingem podpořeným činy. Určitě podporuji rozkrývání lží a polopravd, ale je nutné také navrhnout silnou alternativu. Kdybych měl subjektivně na základě dlouhodobého pozorování zhodnotit hlavně online marketing současných stran, nejlépe v duchu tohoto článku jej dělají Piráti. Pravidelně se chlubí tím, co dělají, o co se snaží, co jim nevyšlo a výrazně méně si stěžují. Naopak strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09 spíše útočí na současnou vládu a promují anti-vládní akce, než aby ukázaly, co dělají nebo by mohly dělat. A ČSSD, to jsou dle mého názoru smolaři týdne. Například důchody jsou prací jejich ministryně, ale pyšní se jimi Andrej Babiš. Pravděpodobně by rovněž měly svoji práci aktivněji propagovat s cílením na své voliče a voliče ANO.

Komentáře

Mohlo by se vám také líbit
Klidně můžeš nevyhořet | Sibiřanka.cz
Týmová práce – úspora nebo ztráta času?