Výroční článek vždy začínám tím, že si přečtu veřejný článek a své poznámky z předchozího roku.
Očividně i v loňském roce jsem měl smysl pro humor… budeme si rozumět.
1. Zjišťuji, že všechny mé špatné vlastnosti se věkem jenom zhoršují
Jednou z nich je bezpochyby naprosté OCD, že nesnáším rozdělané věci. Já chci mít věci hotové. A často třeba ne ideálně. 80% stav ale funkční za týden je za mě lepší než 100% funkční za rok. Udělat to dnes a třeba něco trošku zkazit a za to se omluvit, je lepší než o tom týden přemýšlet.
Tento životní postoj má spoustu výhod a pravděpodobně mu vděčím za to, kde jsem nyní v pracovním, ale hlavně i osobním životě (zasnoubili jsme se za půl roku známosti). Ale na druhou stranu, dost lidí, a hlavně mě to občas dohání k šílenství.
Protože tento postoj funguje pouze tehdy, kdy máte věci pod kontrolou. To ovšem naprosto neplatí, když řešíte stavební práce nebo komunikujete s podporou Facebooku (LinkedIn post). Tam platí jiná pravidla a vaše urgování fakt málokoho dojme.
2. Změny a diskriminace
Na začátku roku jsem si slíbil, že začnu řezat do věcí, co mě štvou (profesně). Například už roky mě u jednoho podnikatelského účtu štvala banka s tím, že mi účtovala poplatek. 159 Kč/měsíčně. Ale stejně? V jakém jsme roce? Ale bankéř byl milej a vlastně to nebylo moc (a další výmluvy). Stálo mě to dvě hodiny práce, vyjednávání o zrušení a založení účtu jinde. Ale když se na to teď koukám, tak díky úrokům a odměnám v nové bance a zpoždění stavebníků, jsem za ty 2 hodiny vydělal kolem 8.000 Kč na úrocích. To není špatné.
Podobně jsem přistupoval i ke specialistům, co nedodávali, redakčním systémům, co nefungovaly. Samozřejmě, když říznete do něčeho, co funguje na 40 % svých možností, ale funguje, můžete se i dočkat toho, že to padne celé. A pak si to holt musíte vyžrat, ale to už je riziko.
Svým autům jsem slíbil, že ještě jednou pojedeme do servisu tento kvartál a jdou z domu. Už nemám 2 Fordy, ale jednoho VW. Až když bylo po akci jsem se dozvěděl, že problém způsobila kuna. Nu což… Aspoň zrovna mě tento rok nemůže žádný makroekonom nařknout, že bych hromadil úspory a tím brzdil ekonomiku.
Až tehdy jsem si uvědomil míru diskriminace, kterou v ČR mají lidi s 3 a více dětmi. To že platím neúměrně více za vstupné do ZOO (rodinné vstupné je 2 a 2), hotel v Německu (z požárních důvodů nechtějí přistýlky), to ještě zvládnu. Ale zkuste najít ne-dodávku s 3mi isofixy a rozumnou cenou.
3. Odříkaného chleba celou pekárnu – kromě AI i rok telefonování
V telefonování jsem totální Gen Z – byl jsem schopen napsat dva maily, SMS a WhatsApp zprávu, než zvednu ten telefon. Ale v posledních letech zjišťuji, že toto není cesta. Schopní lidé mají stále více práce a hlavně kolem stavebnictví a řemeslníků, nic jiného než telefon nemá žádnou šanci na úspěch.
Tento rok jsem telefonoval snad nejvíce v životě a to nakonec i v Marketing Makers. Troufnu si říci, že i tím jsem dokázal projekty fakt rychle posouvat.
4. Co se mohlo podělat, to využilo svoji šanci
Já byl tento rok fakt taková „Calamity Jane“. Kolem domu a bytu co pronajímám, i v hodně účtech, co spravuji se děly naprosto nečekané věci. Jako třeba nevysvětlitelné blokace, blokace, které se nikde nezobrazily nebo třeba podstatné drobnosti, jako nefunkční internet, který se rozjel vždy, když přijel technik. Kotel, který dokázal měsíc fungovat a pak se rozbít na tři dny v mrazivém víkendu, aby se zase rozjel v pondělí, kdy přijel opravář.
Na druhou stranu, díky vytrvalosti i notné dávce štěstí se nakonec i u distributora energií našel člověk, co našel úžasné řešení (související LinkedIn post), i ve Facebook podpoře našel Ind, co měl mozek a vše vyřešil, v účtu jsme našli cílení, které opět přivádělo správné publikum, i instalatérům vypadla zakázka a první jeli ke mně, protože jsem prostě prudil, nakonec se úspěšně povedlo dodělat žulový sokl před Vánoci. Taky se zjistilo, že internet blokuje nový dům, který se objevil mezi mnou a vysílačem.
(Ne)výhodou je, že tento rok jsem si prakticky vyzkoušel instalaci hromosvodu, malování všeho možného, nahazování různými omítkami, trošku od elektriky i vody. Protože často jsem byl jediný, kdo to mohl udělat. Samozřejmě, nechci ubírat zásluhy skvělým řemeslníkům, které jsem tento rok měl možnost potkat. Sice nebylo snadné je na projekt vždy získat, ale když už přijeli, tak to byla poezie. Ale menší věci je často lepší si udělat sám podle YouTube (LinkedIn post).
5. Připravujeme se na nahrazení AI
Na našem teambuildingu jsme se ve firmě dohodnuli, že nás AI nenahradí a my pro to uděláme maximum. Na toto téma jsme popsali dva listy flipchartu, ale ve zkratce, naše přidaná hodnota je a bude v:
- úspoře času klienta,
- AI first mindsetu – my AI také využíváme a to dost intenzivně, taky ji použijeme a možná efektivněji,
- schopnostech škálování a vylepšování kampaní na základě zkušeností,
- vyvarování se chyb v začátku – AI je schopná i při správném promptu vygenerovat vizuál, co naprosto nerespektuje ochranné zóny atd. Pokud nemáte zkušenosti, nepoznáte to a nasadíte.
- a to hlavní – my jsme Vaším partner, my vám kryjeme záda a my přebíráme odpovědnost – tohle Vaše AI nejspíš nedokáže nikdy.
Na náš team jsem hrdý z mnoha důvodů, jedním z těch hlavních je seriál 52 týdnů online marketingu, kdy jsme s disciplínou řádových sester každý týden měly video s kvalitním obsahem.
Tento rok jsem také zvládl pořádnou řádku školení jako student a několik jako lektor. Přijde mi zajímavé, že ačkoliv máme AI, tak věci nejsou snazší. Naopak mi přijde, že obory získávají novou hloubku. Při úspěšných případových studiích z různých oblastí onlinu, můžu obecně říct, že dnes nevyhrává ten, kdo to udělá tak, jak systém doporučuje. Ale kdo vymyslí nejlepší zkratku, neudělá chybu a nevzdá to.
6. Děkuji, vděčnost a další rozplývání
Jakmile vidím v příspěvku slovo „vděčnost“, „flow“ nebo „energie“, tak protočím oči v sloup a zrychlím scrolling. Warum? Proč? Why? Ale zrovna tento post je vždy příležitost si uvědomit, že nic z toho, co jsem zde nepsal by nikdy nedopadlo tak dobře, nebýt skvělých lidí kolem mě. A to hlavně mé ženy, rodičů, kamarádů, kolegů a klientů. Dětem poděkuji možná jednou v důchodu, aby se necítily opomenuty. Těm nyní děkuji za přiměřenou marodku v tomto roce, lásku, roztomilost, lekce trpělivosti a velkou dávku motivace k práci, kterou mi dávají. Jiné díky v článku, který má mít profesionální přesah tady upřímně dát nejde :))
Tohle je věc, kterou bych zdůraznil. Děti jsou asi nejlepší motivace k práci, kterou může člověk získat. Vy totiž víte, že co neuděláte v kanceláři, to neuděláte vůbec nebo až usnou – ale tam nevíte přesný čas a svou večerní formu. A pak vás nějaká prokrastinace ani nenapadne. Takže jedna mentoringová rada – prokrastinuješ v práci? Víš co máš dělat na silvestrovské párty…
A co do nového roku?
Omezit čas v SVJ a opravami kolem domu a bytu – Dle natrackovaného času, tohle byl letos můj víceméně třetinový úvazek. Občas jsem si nepřipadal jako analytik, ale spíš realiťák/údržbář. To se letos změní – ono jsou naštěstí všechny velké projekty hotové a tento rok se musím více zaměřit na AI a důležité věci dole.
Více spánku – Jelikož Leův trojúhelník je naprosto neoblomná věc, jedinou šanci jej hacknout je méně spát. No a to vám dá nakonec na ústa ještě více. Pak jste ráno jak po flámu a třeba zapomenete kufr v tramvaji nebo zaplatit na benzínce. Obojí super historika, připomeňte se až se uvidíme
Omezit doomscrolling – Zjistil jsem, že hlavně v mezičasech, kdy jsou děti/práce obstarané a třeba někde čekám nebo nemám vyloženě program, tak začnu scrollovat. Nejradši Instagram. A co z toho mám? Noo, blokování aplikace mi nezabrání, odinstalovávat nechci, tak jsem si odebral pár fakt hezkých účtů. Takže pokud jsem zrovna Tebe přestal sledovat, neber si to osobně. Je to ocenění, že Tvůj obsah byl fakt dobrý. Toto rozhodně není vzkaz žádného významu pro vás, které pořád sleduji :))
Přidat v pohybu – už nyní mám rezervované tři závody jenom na první půlrok. Tenhle rok fakt byl čas maximálně na 20 minut poloběh večer a tím se fakt fyzička držet nedá. Jednoho 21 km Spartana jsem sice zaběhl (LinkedIn post), ale trága velebnosti… křeče, chůze, předbíhali mě důchodci i děti ze základky.
Přidat čas v herničce – Letos jsem zvládl kromě časopisů jenom jednu knihu Trump – Art of the Deal (LinkedIn post o knize). Takže tu mohu doporučit jako nejlepší četbu tohoto roku. V pořadí mám ale 12 knížek. A kde jinde získáte čas na čtení + potěšíte děti?
Ve firmě – pořádně šlápnout do AI – do AI jsme šlapali, co to šlo. Ale vyvíjí se tak rychle, že je pořád dost zábavy. Drobný příklad: Už dnes si dokážeme „vyvibecodovat“ super landing page nebo i zastoupit vývojáře, co zrovna nemohl, ale čím více toho zkoušíme, tím více zjišťujeme, že ty možnosti jsou extrémní a my jenom musíme najít ten balanc mezi hrajeme si – dokážeme to zítra prakticky využít.
Zvládnout další dva kurzy ovládání zbraně – tento rok se mi povedlo navštívit tři mírně pokročilé střelecké kurzy. V rámci současné mezinárodní situace, myslím, že tohle je dovednost, co by se jednou mohla hodit. A pokud ne, tak samozřejmě dobře. Co jsem si dřív vůbec neuvědomoval, jak náročný je to obor. Jak významně se liší člověk, co má malé zkušenosti a instruktor z hlediska schopností.
Rodokmen – Tohle je takový celoživotní kůň. Myslel jsem si, že budu do žní hotov. Ale ono to nikdy nekončí, ti lidé rostou exponenciálně a je extrémně uspokojivé vždy najít někoho nového, zjistit, jakou měl(a) profesi a odkud kam se dostal(a). PS: Už jsem téměř u všech linií v roku 1780 a méně, ale pořád žádný kníže. Zato horníků máme dost ze všech stran 🙂 Jelikož chci v hornické tradici pokračovat, budu v příštím roce dolovat v datech ještě více!
Dočetli jste můj článek, za to moc děkuji, a teď se můžete věnovat důležitějším věcem, jako chlebíčkům, jednohubkám s česnekačkou a oslavě s rodinou nebo přáteli. Přesto moc ocením, když mi hodíte komentář, zprávu nebo mail, pokud Vás/Tě něco napadlo. Těším se na prožití roku 2026!
